Dnes je: 12. 11. 2019

Nejbližší významný den:
12. 11. Dajda

Svátek má:

24. 11. - Turnaj v deskovkách - info v plánu měsíce - přihlašujte se do návštěvní knihy.

Přihlašování:

login:

heslo:

Pro zobrazení článků určených jen pro členy zadejte jméno i heslo přezdívku Verči
Nejnovější fotky:






 


Letní tábor  " 365"

Přemilov

12. - 26.7.2014


27.7.  FOTO SRPEN - PROSINEC
 

20.7.  A máme tu fotky z května až července a kousek srpna   FOTO KVĚTEN  - ČERVENEC
 

17.7. FOTO LEDEN - DUBEN

 


Příjezd

V 14:30 jsme se všichni pomalu scházeli na nádraží v Jaroměři a netrpělivě jsme vyčkávali na autobus, který kolem třetí dorazil. Naskládali jsme do něj všechny věci, naposled jsme se rozloučili s rodiči a vyjeli jsme do našeho nového 14-ti denního domova, kam jsme i v pořádku dorazili. Vytvořili jsme si stanové dvojice, vybrali stan a začali se ubytovávat. Nemilé překvapení přišlo tehdy, když jsme zjistili, že  ve stanu sice jsou postele, ale bez matrací, takže následující noci strávíme na prknech a karimatkách. Poté jsme se seznámili s bezpečností a pravidly tábora. Dál jsme se dozvěděli, proč jsme sem vůbec přijeli. Abychom dohnali čas, který trávíme děláním „zbytečných“ věcí (sezení na záchodě, u počítače...) Následovalo rozdělení do skupinek, podle fotek účastníků, když jim byl cca 1 rok. Všichni se nakonec našli. Poté jsme se šli umýt, zalehnout do stanu a pomalu jsme usínali v plném očekávání, co bude další den.

 

 Leden

Ráno jsme měli budíček a pak rozcvičku. Poté byla snídaně (okoralé chlebíčky), nástup a po nástupu nás přišli navštívit 3 králové, kteří vybírali sladkosti. Na nástupu jsme se dozvěděli, že si máme vymyslet název skupinky a pokřik. A také jsme dostali týmová trika – žluté, modré, zelené, fialové, červené. Když odešli 3 králové, tak bylo bodování stanů. A poté podle zvyků, které se dějí v lednu bylo otužování. To jsme museli projít určitou část potoka tam a zpět. Za to jsme dostali body. Jak také bývá zvykem, mohli jsme se nechat švihnout kopřivou, abychom byli zdraví. ← + 1 bod. Poté jsme měli osobní volno, které většina kluků využila na „opalování“. K obědu byla nudlová polévka a čočka. Po obědě jsme museli vyplnit dotazník o sobě, který pak byl vyvěšen v jídelně. A poté následoval polední klid. Každý ho využil jinak. Někdo hrál karty nebo psal dopisy a někdo si splňoval Maruščinu jahodu – brodění. Během poledňáku ale přišel velký vítr a odfoukl dotazníky k horám. A tak jsme museli jít do lesa a hledat dotazníky, ALE tentokrát byly beze jména, a tak jsme museli poznat o jakého člena tábora jde. Nebylo to tak těžké, jak se zdálo, až na to že někdo, nepoznal ani svůj dotazník. Poté jsme se vrátili do kuchyně a zkontrolovali výsledky. A pak jsme šli do lesa pro dříví, dolů až přes vodu na souš se udělal řetězec a šlo to rychle. Pak byl vyhlášen souboj v rapidballu a losovala se jména, takže proti sobě pak hráli třeba atékraM vs. madA kečíjaZ. Následovala večeře, nudle s mákem. Mňam.. Poté jsme měli osobní volno a vyhlášení bodování dne. A jelikož měla Zdéna narozeniny, tak jí holky popřály a dali dárek. Poté bylo osobní volno, nástup na večerku. Zjistili jsme, že z Paloučku se stává sociální síť. V tom případě to šli všichni večer vyzkoušet. A nakonec šli spát. Vojta nám k tomu přečetl pohádku „O líné dívce“.

                                                                                                                             Sluníčka

 

 

Únor

Ráno nás Zdena a Míša přivítali valentýnským srdíčkem. Když jsme vstali, tak jsme měli s Míšou rozcvičku. Poté jsme si měli vyčistit zuby a poklidit ve stanech. A hned Míša bouchla do gongu a byla příprava na snídani. Stačilo 5 minut na přípravy a bouchlo se na opravdovou snídani. Při nástupu jsme si losovali páry a rozdali valentýnské obálky na psaníčko. Poté bylo bodování. Během bodování se ve stanech našly zbylé kusy sladkostí. Denda, Pája, Bára B. a Nikča za to dostali almaru. Po bodování jsme si měli psát valentýnky, které pak donýst knězovi. Míša nám pak přečetla pověst o sv. Valentýnovi. Poté jsme si měli všichni přinést škrabky a oškrabat brambory. Za odměnu jsme dostali nektarinku. Poté jsme si měli obout pevnou obuv a šli jsme do lesa na hru. Hra spočívala v tom, že jsme měli nosit valentýnky do své misky ke knězovi, který nás za odměnu pocákal svěcenou vodou. Ale nebylo to tak lehké, při tom nás totiž honili strážcové. Poté bylo osobní volno, které netrvalo moc dlouho! Po chvíli se bouchlo na oběd. Anička se službou nám uvařili čočkovou polévku  a brambory se sekanou. Mňam! Bylo to dobrý! Po výborném obědě byl polední klid . A protože byl den nemocných, zkusili jsme si, jaké to je bez rukou a přetahovali jsme se s provazem, ale pouze nohama. Následovala větší hra – zkoušky. Nejdříve se začlo „na trakárku“, 2 lidé měli trakárek a 1 skákal po jedné noze až ke sloupu. Od sloupu jsme po jedné noze skákali všichni. Pak byla zkouška slepoty, kde jsme se zavázanýma očima došli a za Zdenou, která pískala na  píšťalku.  U Zdeny jsme přišli o ruce – dali jsme si je do kalhot a běželi jsme do kopce až k Mamče. U Verči jsme se zamotali 10x a běželi jsme k posvátnému stromu, kde byla Anička, která nám namazala většinou nohy nebo ruce – podle toho, co nás bolelo. Vypili jsme posvátnou vodu a vydali se do tábora. Chtěli jsme jít lesem, abychom vyšli nad kuchyní a tak nás Zdena někudy vedla. Přišli jsme do tábora a služba šla vařit krupicovou kaši a ostatní se rozdělili a šli pro smůlu, chrastí nebo šli chystat ohniště. Po večeři, u které jsem se měli navzájem krmit v těch dvojicích následoval slavnostní oheň. U ohně jsme si zazpívali písničky z nového zpěvníku. Zpívali jsme s kytarou. Po dozpívání všech písní  jsme si navzájem předali valentýnky. Vyčistili jsme si zuby a šli jsme si lehnout. Mamča nám přečetla pohádku o Krakonošovi.

 

 

Březen

Ráno byl budíček, dále pokračovala rozcvička, ale všichni v kraťasech, protože byl 1. jarní den. Po rozcvičce jsme měli čas na  hygienu. Po ní jsme šli na snídani. Po snídani jsme šli a nástup, kde nám oznámili, že máme na určité téma vymyslet divadlo. Po nástupu bylo bodování. Po bodování jsme měli čas na vymyšlení příběhu až do oběda. Pak byl oběd a po obědě jsme ještě měli čas domyslet příběh. Po odpoledním klidu, jsme vyrazili oslavit svátek vody. Oslavili jsme ho tím, že jsme se šli koupat do campu v Horním Bradle. Tam jsme se koupali, klouzali, nakupovali, skákali do písku a hráli plácanou. Cestou zpátky jsme slavili také evropský svátek mozku, a proto jsme vyrazili na hrůzostrašnou logickou stezkou zpátky do tábora. Poté jsme se napapinkali a mohli se připravovat na divadlo. Když už bylo vše připraveno, přesídlili jsme se k malému ohništi. Tady každá skupinka zahrála podle sebe dílo, které si vybrali. Po ukončení nám vždy světoznámá kritička Sabinka řekla o čem dílo skutečně je. Některá díla se podobala a některá zase ne :D Poté co všichni zahráli to svoje, tak se šlo do postýlky.

                                                                                                                                             Mrňouskové

 

Duben

Ráno byl budíček, který nás vzbudil za zvuku gongu a volání „pošta!“ Následně když jsme vylezli ze stanů nám bylo řečeno, že se jedná o APRÍÍÍL. Poté byla rozcvička, která byla nějako podezřele krátká, samozřejmě za tím něco bylo: Zdena nám s radostným výrazem ve tváři oznámila, že půjdeme na celodenní výlet.. Všichni jsme se museli obléknout do slavnostního, vzít si batůžek, pití, pláštěnku, peníze a samozřejmě pevné boty. Zdena děsně spěchala a když si někdo nevzal pevné boty, nebo pití Zdena řekla, že  má smůlu, už to bylo podezřelé a většině docházelo, že se jedná o apríl.. Samozřejmě, že tomu tak bylo :D. Tak jsme se všichni vrátili a šli na svačinu, ke které byl jogurt. Po svačině jsme všichni dostali dopis, vlastně jenom obálku ve které byli informace, kde se najdeme pomlázku a bylo uvedeno, kde a co máme vykoledovat. V obálce bylo napsáno: dojděte až do vesnice KLOKOČOV, který byl od nás asi tak 2 km. Všichni jsme se vypravili a se svými patrony vydali na cestu za smutným koledníkem. Všechny skupinku malované vajíčko sehnaly. A s malovaným vajíčkem jsme se  setkali u staré lípy. Cestou zpátky jsme šli do obchodu, kde byl velmi hodný pán, který dával ochutnat zmrzlinu. Poté Zdena řekla, půjdeme jinou cestou a tak jsme šli. Mezitím nám ale Zdena řekla, že v dubnu je hledání jara a tak jsme museli hledat: žabí vajíčka, violku vonnou a člověka rachtajícího se v potoce. Jen dvě z toho jsme našli. Našli jsme žábu, kterou jsme chytli a položili na naše vykoledovaný vajíčka a Davida, jak se rachtá v potoce. Violku jsme nenašli, ale dalších 10 fialových kytek ano. Po cestě zpátky nám Mrňouskové utekli (až na Dandu). Zdena je šla potom hledat a oni mezitím došli do tábora, zatímco se my škrábali do kopce. Za chvilku jsme přišli k řece Chrudimce, kterou jsme museli přejít. Nakonec jsme do tábora došli, kde už na nás čekali Mrňouskové a výborný oběd od Aničky. Poté jsme měli polední klid, ve kterém jsme se šli koupat do řeky. Další hra byla založena na svátku proti hluku. Skládal se z telefonistů, pantonismů a kreslířů. Další, co jsme dělali po svátku proti hluku bylo nošení dříví. Poté byl další svátek a to svátek letectví a kosmonautiky. Poté  jsme se měli večeři.. Opékali jsme buřty. Poté jsme slavili den tanců. Tancovali jsme propletenec a mazurku. Poté jsme pálili čarodějnici, zazpívali jsme si písničku a šli spát.

                                                                                                                                             Chrobáci

  

 

Květen

Ráno jsme vstali a hned byla prvomájová rozcvička. Každý z nás dostal tyčku s fáborkama a museli jsme jásat a mávat. Rovnou jsme se dozvěděli celodenní hru → kradení fáborků z májky, která byla upevněná u řeky. Cílem bylo získat co nejvíce fáborků jiné barvy a zároveň ochránit (pomocí hlídačů) ty naše. Pak jsme si vyčistili zuby, uklidili stany a šli na snídani, ke které byla houska s nutellou/máslem. Po snídani byl nástup, na kterém jsme se mimo jiné dozvěděli další hru → udělali jsme si dvojce a v těch dvojcích jsme pokaždé, když Mamča bouchla do gongu a zařve „1. máj je lásky čas“ museli přijít a obejmout/políbit se. Po nástupu jsme měli volno, do té doby než nám Anička předvedla další hru, kterou jsme oslavovali den koktejlů. Byl to takový překážkový běh na jehož začátku jsme  museli nasát brčkem vodu a s tou bežet přes překážky a vyplivnout ji na konci do misky. Ten tým co měl nevíce vody vyhrál. Tímto jsme ovšem oslavili den koktejlů jen z části, čekala  nás ještě barmanská show. Na tu byl každý tým vybaven kelímky, ovocem, brčkama, šťávou, Mattoni a shakerem Každý tým si připravil vystoupení jak správně koktejl namíchat a poté vedoucí prováděli ochutnávku. Následoval úklid všech potřeb, protože Mamča řekla, že jinak nedostanem oběd. Nakonec jsme ho přece dostali a byl výtečný. Byla hrachovka a rizoto. Protože byl svátek práce, tak služba měla volno, tudíž poobědní nádobí umývali almaristé. Poté byl polední klid, který každý využil po svém. Po poledňáku jsme oslavili den hasičů. Celá skupinka se rozdělila na 5 stanovišť. Na 1. se museli hasiči potápět a vydržet pod vodou 10 vteřin, pak musel běžet na 2. stanoviště, kde čekal 2. z týmu a vystřihával auto. Společně běželi k dalšímu, který podlézal pod provazy. Všichni tři běželi ke čtvrtému, který zachraňoval kočičku a poslední hasil. Od tohoto stanoviště se muselo doběhnout do tábora. Poté jsme měli sraz v jídelně a mamča nám oznámila, že jeden muzeí a rozdala nám napůl nedomalované obrázky. Mladším krtečka nebo Rákosníčka a starším Monu Lisu nebo Dámu s hranostajem. Měli jsme chvíli čas na malování a za chvíli jsme se znova sešli v jídelně, kde nám instruktorky oznámili, že se máme obout do pevné obuvi, vzít si  do batohu pití a sejdeme se před jídelnou. Vyráželi jsme po pěti minutách. Museli jsme dojít podle azimutu k rozbourané zdi, kde jsme našli klíš s heslem KACHNA a vysílačku. Zavolali jsme Aničce, řekli heslo a ona nám řekla kudy máme jít. Když dorazili všechny týmu na poslední stanoviště k Mamče, tak jsme se všichni společně vrátili do tábora. Tam jsme měli chvilku na dodělávání obrazů, které jsme posléze vyvěsili po celé jídelně. K večeři byli lívance. Byli moc dobrý. Zdena s Verčou nám řekli, že dnes bude večerka dříve, protože už jsme všichni unavení. Verča nám přečetla pohádku a šli jsme spát. Když v tom Sabča s Míšou budí ty nejstarší ze skupinek a předává jim dopis. V dopise stojí, že je náš druh ohrožen a že ho v lese drží duch kněze Valentýna. Nejstarší si mohli vzbudit koho chtějí z jejich skupinky a společně zachránili svého druha. Po zachránění nejmladších jsme šli vážně spát.

 

                                                                                                                                                             Frajeři

 

 

Červen

Ráno byl budíček při rozcvičce jsme se rozcvičili a dostali bonbony, protože byl dětský den. Po rozcvičce a po dobrých bonbonech byla snídaně a po snídani nástup. Na nástupu se zadávaly jahody a pak se šlo bodovat. Po bodování jsme měli chvíli volno a hned potom jsme se rozdělovali na trpaslíky a házenou. Trpaslíci stavěli domky pro trpaslíky a na házené se házelo přes síť míčem. Pak byl oběd, k obědu byla rajská a po obědě byla pošta a po poště polední klid. Skoro všichni ji dostali až na Aničku, ta ji měla pod želvou. Také jsme se dívali na domečky pro trpaslíky. Byli hezké a také tam byl dopis. Když jsme ho přelouskali, šli jsme proti proudu řeky a narazili jsme na rybu. Pak byla večeře, za ulovenou rybu byla rybičková pomazánka. Ňam Ňam! Potom nás cvičil generál Jarda a dál jsme zpívali písničky ze zpěvníku v různých stylech (rap, metal, rock..). Následovala večerka, všichni usínali.

                                                                                                                              Sluníčka

 

 

Červenec

Budíčéééék.. ráno nás Anička budí a žene nás za stany na louku.. tam nám dá ufotalíře a slavíme ufo den. Kdo ufotalíř chytí, tak si můžu uklidit a vyčistit zuby. Poté byla snídaně, nástup a bodování tak, jak to obvykle bývá. Poté jsme běželi na palouček nalézt kartičky svých skupinových barev. Našli jsme je a poskládali jsme je jako puzzle. A podle toho, co jsme složili jsme měli také za úkol z přírodních materiálů postavit (šikmá věž, pyramida, koloseum..) Dál jsme měli své dílo představit a něco o něm říct. Poté si vedoucí zapsali body a byl oběd. Po obědě polední klid a potom měli všichni nastoupit v plavkách a šlo se hromadně koupat. Ještě jsme dostali čokoládu, ta byla po obědě. Na svačinu jsme dostali gumové medvídky, protože byl den čokolády, lízátek a gumových medvídků. Poté následovala hra, našim úkolem bylo nalézt Cyrila a Metoděje a u nich se naučit hlaholici, abychom si mohli přečíst, kde se skrývá Jan Hus. Jana Husa jsme našli a u něj jsme museli 3x za sebou říci „Libra, dolar, rubl, lira“. Poté nám dal autogram v podobě husy, cílem bylo donést husu na pláž, kde na nás čekala Anička. Touto hrou jsme slavili svátek Cyrila a Metoděje a zároveň upálení mistra Jana Husa. Poté jsme měli osobní volno. Poté byla dobrá večeře, byli hamburgery. Dál bylo bodování za celý den, oslavily se svátky a narozeniny a Zdena oznámila, že půjdeme do letního kina, tak jsme se připravili a šli jsme. Těsně před odchodem jsme se museli políbit ve dvojici – den polibků. Po cestě jsme se rozešli, hooodně vepředu šli děti a hooodně vzadu šli vedoucí. Děti došli až do Horního Bradla, tam nám Zdena řekla, že už to nestihnem, protože jsme nepočkali a šli jsme jinou cestou. Tak jsme se smutně vraceli do tábora, kde jsme uviděli promítací plátno, ANO, bylo to naše malé soukromé letní kino. Koukali jsme na film Husiti a polovina tábora ho viděla celý. Den jsme si užili a šli spát.

 

 

Srpen

Ráno byl budíček trochu déle, protože jsme byli znaveni po večerním výletě do Horního Bradla. Byla rozcvička, pak snídaně (poridge). Následoval násed u stanů. Bodování stanů  neproběhlo. V tom někdo našel vzkaz napsaný v morseovce, krerý byl položen na vosím hnízdě. Všechny skupinky se tam seběhly. Vyšlo: Dnes je den domorodců! Každý ze skupinky vytvoří domorodcovi dárek. Mamče řeknětě heslo – dáreček. Když jsme Verče řekli heslo, tak jsme mohli začít vyrábět. Vyráběli se šperky z korálků, ale také z i výtvory z keramiky. Pak bylo osobní volno a pak oběd. K obědu byla česnečka a špalíčky-zelo-uzený. Po obědě byl polední klid, při kterém jsme se mohli koupat a klouzat se po namydlené plachtě. Ještě než skončil poledňák, tak Zdena dala na stožár indicie, cihličky, které jsme měli vyluštit a pak jít podle azimutu za domorodcem a předat mu dary. Ještě před hrou byla svačina. Měli jsme sušenku. Po hře jsme měli volno. Poté jsme slavili svátek leváků. Hráli jsme různé hry jenom jednou rukou a to levou! Potom byla večeře, brambory na loupačku. Mňam! Po večeři následoval poslední svátek a to upírů, natož byla hra. Hra spočívala v tom, že jsme do injekčních stříkaček měli nabírat krev, kterou jsme pak měli roznášet upírům. Poté jsme šli spát. Dobrou noc!

 

                                                                                                                                             Dubínci

 

 

 

Září

Ráno byl budíček. Potom byla rozcvička. Potom byla snídaně. Po snídani byl nástup. Po nástupu bylo bodování. Jelikož bylo září, tak jsme museli jít do školy. Rozdělili jsme se podle věku a napsali si diktátek. Někomu to šlo lépe a někomu, nechci jmenovat (Filip, Tadeáš, Honza) hůř. Při velké přestávce jsme se nasvačili a odpočinuli si. V další vyučovací hodině jsme si procvičili matematiku, tím že každý měl na zádech nějaké číslo (1-5) různé barvy. Poté vylosovala Verunka nějaké to číslíčko a kdo ho co nejdříve zakryl získal bodík. Dále následovala podobná pakárnička a v té byla na hřišti rozházená čísla a když znovu krásná Verunka něco vytáhla, všeci se rozeběhli a hledali nějaké to čísílko. Po tvrdé práci následovala zasloužená odměna v podobě obídku. A to výborné meruňkové knedlíky. Při odpoledním klidu jsme krom jiných pakárniček zkoušeli hrát lakros. Když jsme se vyblbli, následovalo oslavit světový den cestovního ruchu. Všeci vyráželi najednou a měli stejně peněž. Mohli jsme jet buď na kole (1 peníz), vlakem (2), autobusem (3), autem (4) a letadlem (5). Po téhle hře jsme měli volno. Po večeři byla hra „česko“ a pak bodování celého dne.

 

                                                                                                                                              Mrňouskové

 

 

Říjen

Ráno nás probudila Sabča, která udělala budíček a rozcvičku tím, že jsme každý předvedli jeden cvik. Poté byla výborná snídaně, lupínky, kuličky s mlékem. Po snídani byl nástup na kterém jsme se dozvěděli, že jdeme na celodenní výlet na Veselý kopec a jelikož je v říjnu den vegetariánů, nemohli jsme ani trochu masa. Jako druhý svátek jsme oslavili den spoření a to tak, že jsme každý dostali svačinu a musela nám vydržet až do konce výletu. Bohužel se to hodně lidem nepodařilo. Třetí svátek pošty jsme oslavili tak, že jsme ty svačiny na spoření dostali poštou v balíku. Když nám Zdena řekla na nástupu co a jak máme udělat a zabalit si do batohu, vyrazili jsme. Jdeme a jdeme a za chvíli se zastavíme na louce, protože Ádu píchla včela. Jdeme dál po cestě a pak se jde Zdena zeptat na cestu po zelený. To už ale Tom bojuje s Marťou o jeho zuby. Poté Šíma podrazí nohy Páťovi. Ale pak už se velmi znaveni blížíme, když v tom Zdena povídá „hele mohli bychom jet autobusem“. A tak jsme jeli. Když jsme přijeli na Veselý kopec, tak jsme dostali plánek a otázky, které jsme museli vyluštit. Za odměnu jsme dostali vystřihovánky (kluci chaloupku, holky panenku). Cestou zpátky si každý koupil něco málo na zub. A pak už se nastupovalo do autobusu. Ten autobus jel totálně rychle a dělalo se nám blbě. Když nás autobus vyhodil, tak jsme šli pěšky až do tábora, ale protože byl den bílé holdy, museli jsme jít po slepu až k pískajícímu majáku. V táboře na nás čekal Ivoš a pošta. PO rozbalení pošty následovala večeře. K večeři byla francouzská polévka a čaj. Poté jsme hráli různé deskovky. A pak už jsme šli spát. Dobrou noc!!!

 

 

Listopad

Když jsme se ráno probudili, následovala rozcvička v podání jogy. K snídani se podávaly kuličky s mlékem a čaj. Po násnídání, nástupu a bodování jsme udělali popelářskou rojnici. A jelikož už jsme spálili hodně dřeva, museli jsme pro něj dojít a nařezat ho, ale nebylo toho jen tak málo. Na oslavení dušiček si každý vyrobil svojí kytičku a oslavu „Halloweenu“ z melounu strašáka. K obídku byla opravdu hodně moc nudlová polévka a buřtguláš. Nutno dodati, že při solení těchto jídel kuchař opravdu ničím nešetřil. Na polední klid konečně dorazilo trochu vody a sprchlo. Dále jsme museli oslavit den pozdravů, proto nám byly ráno rozdány pozdravy z různých zemí a ty jsme se měli naučit. Na to navazovala hra, ve které jsme museli doběhnout k velvyslanci a říct mu právě ten pozdrav, jaký chtěl. Slavili jsme také den poezie a jelikož jsme si vařili večeři sami, tak jsme si museli o potřebné suroviny říct nějakou básničkou. K véče jsme kuchtili těstovinový salát na svém ohništi, se svým různým postupem a také dovednostmi i zkušenostmi. Ale všem se to povedlo a všechny skupinky se královsky najedly. Když se začalo stmívat, šel se zapálit oheň, u kterého se potom zpívalo a postupně od nejmladšího každý odcházel na stezku odvahy. Tam došel ke strašákům z melounů a zanechal tam svou kytičku. Asi kolem 2:00 ráno docházel poslední odvážlivec a šlo se spinkat!

                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                         Vojtíšek

 

 

Prosinec

Ráno nás vzbudila Anička. Rozcvičili jsme se a ke snídani byl chleba s marmeládou. Dopoledne jsme hráli molekuly (vločky)a přitom jsme se rozdělili do dvojic, každý musel tomu druhému udělat dárek. Pak jsme od Barbory dostali sladkost do ponožky a řekli nám, že každá skupinka má vyrobit kapra. Do oběda jsme měli čas vyrobit dárek a kapra. K obědu jsme měli hrachovou polévku a buchtičky se šodo. Při poledním klidu jsme měli čas dodělat dárky a kapry. Po poledňáku se všichni začali těšit na Vánoce. Nejdříve se vale museli dodělat kapříci a dárky. V tom ale Zdena bouchla do gongu a ohlásila další hru (vánoční zvyk). Museli jsem sestavit loďku z papíru, pak jsme šli k potoku a závodili  jsme, která loď dřív upluje určitý úsek. Následovala štědrovečerní večeře, kterou nám slavnostně připravili vedoucí. Byla moc dobrá, řízek s kaší a okurkem. Po slavnostní večeři jsme plnili zvyky jako např. rozkrojení jablka, házení botou. A nakonec jsme ještě pouštěli předem vyrobeného kapra do řeky. Pak jsme se všichni odebrali k vánočnímu stromku, který byl na druhém břehu. Tam každá skupinka zazpívala vánoční koledu. Následně Danda a David rozdělili dárečky, které jsme si ve dvojcích vyrobili. A protože většina z nás kouká o vánocích na pohádku, připravili pro nás vedoucí letní kino. Koukali jsme na pohádku „Anděl páně“. K tomu jsme si pochutnávali na cukroví od maminek. Když film skončil většina z nás už spala. Přesto vedoucí začali křičet „veselý silvestr“. Tím nás vzbudili a my jsme si mohli jít lehnout a spát.


Předposlední í den – velký závod o vše

 

Tak už jsme zase vstali, ale moc se nám nechtělo. Na rozcvičce jsme se rozkoukali a hned byla snídaně. Pak následoval nástup a rozdání předposledních jahůdek za splnění zkoušek a zazněly organizační věci ohledně balení. Dopoledne se tedy balilo a vařilo a také jsme se vydali na dřevo, abychom doplnili spálené zásoby. Po obědě se rozdala poslední pošta a nastal poledňák, který jsme měli využít k velkému načerpání sil. Po poledňáku následovala totiž velká závěrečná hra  o vše. Předem se ještě udělily jahůdky za ušlechtilost a veškeré jahůdky, které jsme ve skupince měli nám posloužily k získání  žolíků. V závěrečné hře jsme museli podle startovací karty proběhnout okruh 12 měsíců a splnit úkol, který se zde nacházel. Když nám přišel nějaký úkol těžký, mohli jsme využít žolíka. Úkoly byly zajímavé a někdy, ač to vypadalo lehce, tak byly dost těžké. Třeba 30x si přihrát s ostatními bez spadnutí nafukovacího míče. Poslední úkol byl v táboře a tak jsme se slepeným vánočním řetězem utíkali zazpívat Ježíškovi koledu. Dostali jsme za odměnu vanilkový rohlíček. Teď už zbývalo posledních 15 minut na vyjmenování a zařazení veškerých prožitých táborových svátků. Než-li bylo celkové vyhodnocení, připravila každá skupinka večerní pohoštění. Pak už jsme se oblékli do slavnostního a mohli jsme přijít na vyhlášení. Závěrečná hostina byla bohatě doplněna dalšími pamlsky a limonády.  Celkové umístění bylo nakonec zajímavé: I. Dubínci  II. Mrňouskové  III. Rokoví frajeři   IV. Chrobáci a V. Sluníčka. Hlavní je, že každý zvládl nahradit si ten jeden zameškaný lidský rok svého života. Každá skupinka získala pizzu s číslovkou svého umístění, zhodnotili se i největší táborový čuník v úklidu a  největší čistotky, dále zaznělo vyhlášení rapidbalu a pak už začala velká párty. Přesunuli jsme se k ohni, přezpívali celý zpěvník, popovídali si a kolem půlnoci šli spát.

 

Poslední den

Budíček byl už v 7hod. K snídani byly "okoralé chlebíčky" jako první den a chléb s marmeládou a čaj. Pak už jsme dobalili všechny naše věci, uklidili tábořiště, zakřičeli 3x AHOJ a vyrazili naposled do Horního Bradla, kde už nás čekal autobus. Naložili jsme věci včetně kola a vyrazili zpět domů. Cestou někdo usnul, ale většina zpívala všechny možné písničky. Na nádraží nás už čekali rodiče. Zakřičeli jsme si už naposled naše pokřiky, rozdali obálky ze vzkazy a rozkutáleli se domů vyprávět co jsme všechno zažili.


 

 

 

 

 

 

                                                                                        

 

 

 


 

Kontakt:
Mladí ochránci přirody BIMBRLATA, Na Trati 141, 551 02 Jaroměř 3
IČ: 22743235, účet: Fio banka: 2800281372/2010
e-mail: info@bimbrlata.cz
webmaster: mm@ensis.cz


© ENSiS 2011    
| Penzion Expanze Jaroměř | Baskeťáci Josefov | Jaroměř - Josefov |