Dnes je: 12. 11. 2019

Nejbližší významný den:
12. 11. Dajda

Svátek má:

24. 11. - Turnaj v deskovkách - info v plánu měsíce - přihlašujte se do návštěvní knihy.

Přihlašování:

login:

heslo:

Pro zobrazení článků určených jen pro členy zadejte jméno i heslo přezdívku Verči
Nejnovější fotky:






Už z pohodlí domova vzpomínáme jaké byly poslední tři táborové dny.

Den patnáctý

 

Protože jsme odjížděli už v 10 hodin, byl to docela fofr. Snídani nám ulehčili rodiče Nikči a Natálky, kteří přivezli i snídani pro všechny. (díky) Poprvé nikdo nevyužil nabídky možnost spát společně v saloonu, tak jsme stihli ještě uklidit stany, dát dopořádku kuchyň, při nástupu stáhnout ze stožáru oddílovou vlajku a hurá do Kostelce k autobusu. Ten přijel včas, jakož i my do Jaroměře na nádraží.

 

Den čtrnáctý

 

Předposlední den našeho pobytu je tu. Bylo třeba nejen začít dávat dohromady tábořiště, ale hlavně už konečně najít to, o čem nám nechal zprávu starý Hanry. Vše se povedlo. Před závěrečnou celotáborou hrou mohli ještě bandy získat životy navíc v dlouhém putování po poznaném okolí.

Samotný poklad pak za obrovského nadšení nejen sebe samého, ale i Krvavých zelenáčů našel Slabík.

Večer bylo třeba vše oslavit nejen připravenými chlebíčky, americkou limonádou, tak i velkou nabídkou jednohubek, které vyráběly odpoledne bandy z objednaných surovin.

 

Den třináctý

 

Na tento den se nám přesunuly hry z předchozího deštivého dne.

Bandy se spojily a pod vedením šerifa se chystaly do hor, najít ztracený poklad starého Hanryho.

Bylo třeba před tím prozkoumat hory, zajistit si potřebné vybavení a to v odpoledních hodinách dopravit do vyšších nadmořských výšek. (mnohými označena jako nejlepší hra tábora).

K večeru nás čekal ještě country salon s výukou tanců. Zapojili se úplně všichni a bavili se při hromadných country tancích.









































Den dvanáctý

 

Tak nám propršel celý den a obě noci. Bez maličké přestávky - ale bylo to asi všude stejné.

Přežili jsme. Někteří - i ti nejzkušenější táborníci nám stále nevěří, tak přesto že jim stále říkáme, že když budou sahat na stanovou plachtu při dešti, tak že ji do stanu poteče, neuvěří dokud to sami nezkusí. Takový Slabík tam otiskl dokonce celou dlaň.

Dopoledne jsme nechali všechny pospat dokud vydrží. Vstávalo se asi o půl desáté, pak se hráli deskové hry a odpoledne jsme hráli spoustu her v saloonu. Vlastně až do noci, kdy nás opustila Sabča. Ne - nezkončila pár sáhů pod zemí v souboji po nějakém prohřešku, ale rodiče si ji odvezli domů, protože měla delší dobu teplotu. Ahoj Sabi, uzdrav se a děkujeme za pomoc.

Děkujeme také další mamince za bábovky, které včera přivezl dostavník. Děkujeme hodným paním knihovnicím v Heřmanově Městci, že nám umožnili se u nich připojit na internet a podávat vám zprávy.

 

Toto jsou poslední zprávy, které dostáváte tímto způsobem, další vám ji řeknou děti sami, nebo je dopíšeme až po táboře. Čekejte nás v neděli v 11 hodin opět na nádraží.



















Den jedenáctý

Nějací indiánští zvědové se nám stále plíží v dosahu Dodge City. Nevíme však zda jsou to nepřátelské kmeny, nebo ty s nimiž máme uzavřenou mírovou dohodu. Museli jsme tedy všechny obyvatele vyškolit na zdárné stopaře. Ti pak zjistili, že nám již žádné nebezpečí nehrozí a tak jsme se mohli radovat u večerního ohně a připravených divadelních scének jednotlivými bandami.

Mezitím jsme ještě odzkoušeli několik typů lanových překážek, abychom byli připraveni na následující dny, kdy podnikneme výpravu do hor.

Včera se spustil déšť - spadlo asi 5 kapek na 1 dm2.

Zato od půlnoci to už je jiná. Vytrvale hustě padá voda z nebe. Jak by řekl klasik: "Prší a prší", nebo tak nějak bo bylo.

Snad bude líp, abychom nebalili za mokra.

 






























Den desátý

 

Celý den bylo opravdu krásně. Ideální teplota, občas sluníčko venku, občas za mraky.

Po již tradičních dopoledních činnostech a po obědě náše město Dodge City přepadli indiáni.

Naštěstí jsme o nich dostali zprávu již předem od zvědů a byli jsme na ně připraveni. Byla jich více než stovka a postupně jsme je zkolili. Nechali jsme jen jednoho, který nám nyní slouží v kuchyni.

Poté se strhla další bitva v lese kdy jednotlivé bandy hlídali své náčelníky a současně se snažili dobít ty ostatní. Poprvé došlo ke komplotu a spojení dvakrát dvou band. Odnesla to ta poslední - pátá, která tak byla v menšině, ale naštěstí před tím zazářila v luštění šifer, tak i tak obsadila první místo - čest Kolalokům.

Po klání patronů a večeři nastala pěkná mela. Ti starší - cca od 11 let výše se dozvěděli že je čeká noc v lese, pod širákem. Rozdělili se na kluky a holky a každá skupina odešla nocovat na jinou stranu od tábořiště. I když tu jsou lesy na zvěř více než hojné, žádný kanec či paroháč naše táborníky nenavštívil a všichni se ráno vrátili zpět do tábora.

Ti mladší měli v noci Stezku odvahy. Čekalo je asi 200 m po lesní cestě bez baterky jen podle chemických světel, kde se podepsali, vzali bombon a rychle zpátky. Úplně všichni to zvládli naprosto báječně a snad se jim pak nezdály žádné strašidelné sny.

 

Den jedenáctý

 

Dopoledne máme pod mrakem a jak říká paní v knihovně, zítra by mělo na Pardubicku celý den pršet, tak se na to musíme připravit.

 











meruňkové - mňam - díky za meruňky



Den sedmý

 

Já jsem Vám to říkal. A nevěřili jste mi. Až v úterý jsem se dostal k internetu a ted si mám vzpomenout co se dělo v sobotu, když se pořád něco děje.

Podle fotek jsme se byli opět koupat v rybníku, počasí bylo hezké, jako úvod k další etapové hře jsme sehráli další scénku - i Lukáš se při ní vyřádil, coby státní úředník. A už vím - zjistili jsme, že nikdo z obyvatel města nemá povolení k pobytu a když se všichni vraceli z rybníka, nebyli již šerifem vpuštěni zpátky do města. Museli si sehnat potřebná povolení - a to nebylo tak jednoduché - však to znáte - chtete jedno razítko ale předtím musíte sehnat jiné, tam zase kolek, na ten si musíte vydělat a stále vás čekají neočekávané požadavky.

Na večer jsme vyrazili do kempu Konopáč do letního kina na film V peřině. Tvořili jsme cca polovinu návštěvníků, a místní občerstvení udělalo rekordní tržbu. Zpět jsme se vrátili až asi o půl jedné. Ti malí jeli autem a i tak už musel LUkáš některé do spacáku odnést. Většina dětí byla v letním kině poprvé.

 

Den osmý

 

 Sluníčko nás provázelo celý den až do večerky. Pak pršelo až do budíčku. Bez bouřek.

Po již tradičních  dopoledních činnostech, koupíní v rybníku proběhla celková očista pod teplou sprchou.

Poté následovala celotáborová hra na téma filmu Limonádový Joe, kdy se bandy měli přes den naučit několik vyvěšených hlášek z tohoto filmu. Doufali jsme že se ujmou namísto některých slov pubertálních pánů za které stále klikují. Tak uvidíme. Zatím stále posilujeme.

Podvečer jsme věnovali sportovním aktivitám  a ohýnku s vuřty.

 

Den devátý

 

Dopoledne tábornické dovednosti, odpoledne pak cowboyský sedmiboj. Stříleli jsme z koltu, házeli širákem, polenem, točili laso atd.

Poté k nám zavítal divadelní kočovný soubor Trilobiti, který nám sehrál svou hru "Tenkrát na západě". Protože jeho členové jsou velmi šikovní nejen herci ale i hudebníci, poseděli s námi u ohně až do večerky a zpříjemnili nám hvězdnatý podvečer nádhernými písněmi.

 

Den desátý

 

Počasí zatím vypadá luxusně, tak jen aby nám vydrželo.



noční hlídka











































pozdravy maminek


Den pátý

 

Dopoledne probíhali tábornické dílničky. Učili jsme se jak s provazem, stavět lanové překážky, lasovat, stavět, připravovat a rozdělávat ohně, s buzolou, stavěli nouzový přístřešek v lese atd.

Odpoledne pak napětí v Dodge City dosáhlo vrcholu a jednotlivé bandy nebojovali již pouze proti šerifovi, ale začali soupeřit mezi sebou. Doslechli se totiž o pokladu bývalého šerifa a ten prý byl hodně velký. A to už za to prý stálo.

Navzájem bojovali o své životy a vlajky.

Poté jsme ještě stihly další úkoly z minutových her.

Do tábora zavítali Milan a Jolana Novákovi, bývali vedoucí Pimprlat a tak jsme měli večerní oheň zpestřen o kvalitního kytaristu. (konečně) Stihli jsme i z předchozího dne odloženou noční hru a hurá do svých pelíšků.

 

Den šestý

 

Jak jsem již prozradil byli jsme na celodenním výletě na hradě .... - mě snad picne - ta paměť. Na tom nad Třemošnicí.

Cestou jsme se vykoupali v rybníce - někteří - přeci jen zatím nebylo takové vedro, potkali jsme také místní potraviny a tak místní mají na víkend po zmrzlině.

Na hradě nás již čekali Jolana s Milanem, kteří přímo v hradních prostorách pro nás připravili báječnou hru, při které se ti nejzdatnější podívali i do nepřístupných prostor podzemí hradu, kde nalezli chřestýší ocásky pro všechny na prodloužení života.

Sovo A Havrane - moc díky za vaši návštěvu, sváču, hru, hraní atd.

Na cestu zpět jsme se rozdělili skoro přesně na polovinu. Ta první došla do Třemošnice a jela do Kostelce autobusem, ta druhá se vracela pěšky. Bohužel všechny turistické trasy v okolí jsou přeznačeny a cesty neprošlápnuty, takže o kopřivy nebyla nouze.

Večer jsme se ale všichni našli opět v našem městečku a dokonce i s Martinem, který k nám na víkend zavítal.

Nepřijel sám, ale s bohatou nadílkou od maminek ve formě buchet, bábovek, dortů  - snad je stihneme do konce tábora spořádat, protože je jich vážně kupa. Díky moc. Buchta dorazila i od Simony, jen teda nevíme, jestli ví o tom, že tu letos s námi Lukáš není :-) - o to víc nás to potěšilo.

Vši chni jsme stále zdrávi, bez úrazu, jen sem tam klíště.

 

Den sedmý

opět svítí příjemné sluníčko.

Dopoledne budeme poznávat přírodu a večer se chystáme do letního kina na Konopáč.

 





Den čtvrtý - 2. část

 

K obědu byla bramborová kaše se sekanou a zeleninový salát, zeleninová polévka s vývarem.

Všichni baští dobře, nikdo nemarodí, žádná zranění. Jen Natálku nějak ráno nemůžeme probudit. Tak hezky zde spí všichni. Vstávám v 8 hodiny.

Odpoledne jsme se šli opět vykoupat do rybníka a poté následovaly hry z námětu : Máš minutu.  Bombarďáci, Krvaví zelenáči, Drsný mrkvičky, Práskači i Kalaloci se jich zhostili statečně a přinesly další body a penízky do bodování celotáborové hry.

Večer měla být noční hra, ale protože zdálky jsme slyšeli dunění, čekali jsme zda to budou indiánské tam-tamy nebo další bouřka.

B bylo správně, přišla akorát s večerkou, takže si všichni vlezli do spacáku - ti nejmenší i dva do jednoho a další hromy a blesky jsme tuto noc přežili.

Ráno na chvíli vykouklo sluníčko, ale teď už zase sprchlo, tak uvidíme jak bude dál.

Zítra nás čeká  celodenní výlet na hrad Lichnice, takže budete bez zpráv. Jdu sem dát nějaké fotky.

 

 

 

































 

Den třetí - 2. část

Po obědě - čína z rýží a zeleninové polévce nastal v našem městečku Dodge City pěkný nepořádek. Město propadlo hazardu, přestřelkám, rvačkám, podvodům, takže novému šerifovi nezbylo nic jiného, než vydat zákaz hazardu.

To však nebylo nic pro všechny členy band. Tajně se smluvili, že tuto kratochvíli si ujít nenechají a své vášně prováděli v utajených prostorech skryti před zraky šerifa. Bankocetle se točili v piškvorkách, ruletě, kostkách, kupičkách a dalších hrách. Kdo přišel o všechny své úspory, mohl si v bance za směnku vypůjčit další. Ale musel se zavázat určitou protislužbou - mytí ešusu, úklid stanu, štípání dřeva a podobně. Dnes se budou tyto směnky dražit.

Před večeří jsme se ještě šli vykoupat do rybníka a po večeři - pomazánce s chlebem proběhli hry vedoucích - kdy jednotlivé bandy vymýšlejí hry pro své instruktory. To jim přinese další karty do Bangu, nebo táborové peníze do svých měšců.

Poté se ještě někteří vysprchovali v teplé polní sprše a večer jsme zapálili slavnostní oheň a opět přehráli písničky z táborového zpěvníku.

 

Den čtvrtý - 1. část

Probudili jsme se do pošmourné oblohy  a za chvíli se spustil mírný déšť - ten ale brzy ustal  a tak jsme se mohli věnovat ve svých bandách zkoumání přírodních zajímavostí pod vedením jednotlivých vedoucích.

 











1. den

Den druhý.

Po propršené noci nás přivítala obloha pod mrakem. Odpoledne už na nás ale svými paprsky přišlo podívat i slun íčko.

Dopoledne jsme vyráběli vlajky jednotlivých band, váčky na táborové bronzáky, stříbrňáky a zlaťáky. U toho jsme stihli postavit i velký stan, vykopat různé jámy a vybudovat další věci potřebné k chodu tábora.

Po obědě - čočková polévka a takové ty tlusté špagety - ted si nemůžu vzpomenou jak se jim říká přijel do tábora dostavníkem nový šerif, aby zde nastolil pořádek. Následovala první etapová hra Pošta, ve které jsme rozváželi tuto novinu do všech okolních měst, rozváželi balíky a přepravovali lidi za body.

Body se poté sečetli pro jednotlivé bandy: Krvaví zelenáči, Kolaloka, Práskači, ??? mrkvičky, a ... ???

Poté nám byla vysvětlena nová hra Gorka Morka, která nás tak zabavila že jsme jí hráli i po večeři - krupicové kaši.

Sport nás natolik zaujal, že se každý věnoval nějakému - softball, přehazka, deskovým hrám atd.

V podvečer někteří ještě zasedli ke kytaře, přezpívali jsme táborový zpěvník a další písně a tma už nás zahnala do svých stanů.

 

Den třetí - 1. část

Noc byla plná hvězdiček, takže se první noční hlídky vůbec nebáli. Ráno nebe bez mraků.

Ozdobili jsme si lžíce a ešusy, přitom zvládli kontrolu z hygieny, která byla bez závad a ted už čekáme na oběd.

Dnes jsem odeslal i přivezl první poštu. Také většina dětí poslala táborové pohlednice, které ale napsala takovým stylem

že smeknu před poštáky, pokud vše dorazí na správné adresy.

 

Zprávy z tábora


1. den - neděle

Na tábořiště jsme všichni dorazili vpořádku. Ani kupodivu nikdo nezvrace. Tábořiště je super.

Po příjezdu jsme si ho prohlédli, vylosovali si pořadí pro výběr stanů po ubytování vyrazili se vykoupat do asi 500 m vzdáleného rybníka.
To se trochu nelíbilo tamním rybářům a mega kaprům, ale místní vodník nás nechal n a pokoji, tak to snad bylo v pořádku. Až na Dominika a Tomáše Nedomku jsme se všichni řádně vyrachtali ve vodě a hajdy zpátky do tábora. Tam jsme se seznámili s tím, co se může a nemůže, na co máme dávat pozor atd. Po večeři - gulášové polévce jsme se rozdělili do band a vyslechli si pravidla celotáborové hry BANG. Den utekl jako voda a byl čas zalézt do spacáků. Noc byla veselá - nejdříve se jen blýskalo, poté bylo i trochu krup a pořádného lijáku, který se zmírnil a přetrval až do rána. Všichni to zvládli v pohodě, většina dokonce celé prospala.

Nevím jak to bude z pravidelností mých zpráv, protože v táboře není signál pri připojení na Edge. Tak musím na kopec a času je opravdu tak málo. Pokusím se co nejdřív sem dát nějaké fotky.

LETNÍ TÁBOR

začne za

PŘIHLÁŠKA               INFORMACE

 Formulář zdravotní posudek                           Bezinfekčnost

Na co jsme zapomněli v táborové moudrosti:

- přestože městečko Dodge City bude plné pistolníků, není dovoleno na tábor si vzít střelné zbraně, které vystřelují něco, co by mohlo jiným ublížit. Tedy např. kuličkovky a pod. A nebo případně ano, ale bez kuliček. Díky za pochopení.

 

Adresa na tábor:

Tábor BANG
jméno dítěte
ČSOP Jaroměř
Kostelec u Heřmanova Městce
53803 Heřmanův Městec

 



Kontakt:
Mladí ochránci přirody BIMBRLATA, Na Trati 141, 551 02 Jaroměř 3
IČ: 22743235, účet: Fio banka: 2800281372/2010
e-mail: info@bimbrlata.cz
webmaster: mm@ensis.cz


© ENSiS 2011    
| Penzion Expanze Jaroměř | Baskeťáci Josefov | Jaroměř - Josefov |