Dnes je: 16. 09. 2019

Nejbližší významný den:
22. 9. Páťa

Svátek má:

Oddílové schůzky jsou opět ve středu - mladší od 16,30 do 18,00 hod a starší od 18,00 do 19,30 hod.

Přihlašování:

login:

heslo:

Pro zobrazení článků určených jen pro členy zadejte jméno i heslo přezdívku Verči
Nejnovější fotky:







Ptačí hrad 2007

Již podesáté jsme se poslední předvánoční neděli vydali na výpravu na Ptačí hrad - Rotemberk, kam jsme tamním drobným opeřencům zanesli přilepšení na letošní zimu.
Letos byla účast ze strany rodičů nadmíru hojná a tak i objem doneseného krmiva byla větší.
Při této příležitosti jsme také na bývalém hradě upevnili informační tabuli o tomto místě.
Domů jsme dorazili promrzlí a vyhraní se spousty her.
Už se těšíme zítra na vánoce.

Všichni si je nádherně užijte a v lednu zase na viděnou.

Plechovky

Fota z akce jsou k vidění ZDE.


Drakiáda

Jednu krásnou sobotu jsme se sešli na Zdymadle. Pak jsme šli hodnotit vyrobené draky. Vyhrál to Vojta Hradecký se Safirou. Měli jsme 10 minut rozlítání našich skvělých draků. Pak jsme šli lítat na ostro. Lítalo se asi 5 minut.  Nejdříve se podařilo vzlétnout Ivošovi.  Moc nám to ale nelítalo, protože draci byly hned  promočení  od vody na trávě. Bylo asi 5 vítězů.  Jen Ondrovi Petiškovi se podařilo přistát drakem na stromě.  Někteří se i pokoušeli vzlétnou drakem z auta. Pak jsem všichni šli sbírat   dříví na oheň a opékat vuřty, rohlíky, chleby, housky a párky.     Největší legrace byla, když Ivoš honil po louce svého draka.

 

Vojta a Ondra Petiškovi


Fotky z akce jsou tady.

 


Výprava do Liberce

V pátek 16. listopadu jsme jeli do Liberce. Jeli jsme 3 hodiny vlakem. Z toho 2 hodiny a něco jsme jeli do Liberce a potom jsme přestoupili. A dalším vláčkem jsme dojeli do Mníšku u Liberce. Tam jsme spali ve školní tělocvičně. Hráli jsme si a potom jsme šli spát.
Druhý den jsme jeli zase zpátky do Liberce. Navštívili jsme centrum Babylón. Byli jsme v iQ parku, kde jsme bloudili bludištěm, hráli jsme si s vodou, magnety, sestavovali hlavolamy a vyzkoušeli jsme si, jak se jezdí na invalidním vozíčku. A řeknu vám, je to pěkná dřina vyjet na tom vozíku do kopce.
V aquaparku jsme si proplouvali jeskyněmi a vyzkoušeli jsme si divokou řeku a různé tobogány. A ti nejodvážnější zkusili i trychtýř.
Na konec jsme byli v lunaparku. Jezdili jsme na divokém býkovi. Nejdéle na něm vydržel asi Vojta Plechovka.
Na konci dne jsme byli všichni pěkně utahaní. Večer nám Zdena četla pohádku na dobrou noc „ Proč nemají slimáci ulitu“ . Ale já si toho z ní moc nepamatuju, protože jsem usnula.
V neděli 18. listopadu ráno jsme si zahráli ještě nějaké hry, například košíkovou a evoluci.
Odpoledne kolem půl třetí jsme přijeli zpátky do Jaroměře.

Bára Maksymovová


Fotky z výpravy do Liberce jsou ZDE
A tady jsou fotky od Dáši.


Stanování u Úpy a pohádkový les v Dolanech
Předtáborová výprava.

Protože na letní tábor s námi jezdí i několik dětí kteří nechodí pravidelně do oddílu, pořádáme před ním předtáborovou výpravu, na které bychom se měli alespoň trošičku vzájemně poznat.
A jaká byla ta letošní 1.-2.6. 2007 popisuje dále Terka:

    Setkali jsme se u jídelny. První tam byla Anička s Anežkou. Druhá já a mamka. A třetí Zdéna, Ivoš a Míša a Vojta. Potom jsem už nepočítala kdo kdy přišel. Ještě tam nebyli všichni a já, Míša , Anežka, Anička, Verča a Jana jsme skákali gumu. Až tam byli všichni, tak jsme se narovnali do řady podle velikosti. Já jsem byla předposlední. Zdéna nám rozdala čísla, která jsme si měli pamatovat. To proto, kdyby jsme se rozbehli a potom by jsme se srovnali do řady aby jsme ty čísla řekly. Tím padem kdyby se někdo ztratil aby jsme to věděli a šli ho hledat. Potom jsme šli na zdymadlo. Tam nás čekala Sabča a ještě někdo, ale nevím kdo. Nakonec Zdéna rozhodla že půjdeme za zdymadlo. Prošli jsme pole a takový mini můstek a šli jsme zase přes pole. A byli jsme tam. Když jsme dorazili na místo určení, tak nám Zdéna oznámila, že jsme mohli jít kratší cestou. Takže jsme to celý oběhli. Ale aspoň jsme viděli kudy zítra půjdeme. S Míšou jsme se domluvili, že budeme spát spolu. Ale žádný stan nezbyl. Tak jsme museli spát tam, kde spali kluci i holky. Za pár minut jsme zjistili, že to byl podvod. Zdéna a Ivoš ještě jeden stan měli. Ale v tom spali voni. Potom jsme udělali oheň a opékali si buřty. Pak byla vyhlášena velká hra "NE". Nikdo nesměl říct slovo NE. Každý dostal pět kartiček, a když řekl NE a slyšel ho někdo, tak řekl "Dostal jsem tě!!!" Měla jsem všech pět, ale Ivoš mě napálil. Ta hra trvala až do zítřka. Potom byla další hra, ta se jmenovala "Letadýlka v mlze". Zavázali jsme si oči šátkem a hledali jsme Ivoše, který pískal. Ňáký děti šli do lesa, ale ještě před tím přišli baskeťáci. A ta třetí se jmenovala "Loupežníci". Zdéna měla u sebe bombóny a my jsme jí je měli brát. Ale na koho posvítila baterkou, tak šel od znova!

Sobota: V sobotu jsme ráno vstali. Skoro každý měl mokrý oblečení

------  na zbytku prý Terka pracuje, tak se těšte.


Bambiriáda

Ve dnech 25.-26.5.2007 proběhla v Jaroměři Bambiriáda, které se zúčastnil i náš oddíl.
Většina Bimbrlat se sešla už v pátek ráno v jaroměřském parku a začali jsme stavět šeltry (stany) a připravovat naše stanoviště na celý průběh akce. Vymysleli jsme skákání po nakresleném panákovi, házení míčkem do obruče, twistr, souboj v Baribalu, stavění věže z dřevěných kostiček a vytrhávání nejdelšího řetězu z papíru. Největší úspěch měla stavba věže, kde se stali vítězem kluci Filip, Pepa a Pavel z věží vysokou 2,54 m.I když Anička si držela dobrého půl dne rekord 2,41 m.
Nejdelší papírový řetěz vytrhal na poslední chvíli Eda Petiška.(2,31m).
U Baribalu byl každou chvíli také někdo, kdo chtěl změřit své síly.
Během Bambiriády jsme dokonce získali dalšího (předposledního) človíčka na tábor.
A jak to vlastně na našem stanovišti fungovalo? (Nebo alespoň mělo fungovat.). Vždy musel u nějaké disciplíny někdo být a asi tak po hodině se hlídky měnili. Kdo nebyl zrovna na hlídce, měl volno a mohl procházet areál a užívat si u ostatních organizací. Zlom byl v momentě, kdy vedle našeho stanoviště (zde byli polární psi) vyhlásili losování náhodných cen a projížďku se psím spřežením. V tento moment se najednou Bimbrlata vytratila a losovali. Celkem si přinesli asi tak 3 plyšové psy, psí klobásy a hromadu psích piškotů, které někteří pojídali v noci. ( Bylo nám odborně řečeno, že by to nikomu nemělo nic udělat).
Jelikož Dominik, Adam, Filip a Vojta Zaj., pomáhali u baskeťáků, podnikali průzkumné výpravy k nám a zbytek Bimbrlat tyto návštěvy opětovali.
Z pátku na sobotu jsme přespávali na našem stanovišti. Večer bylo vystoupení skupiny Vaťák (revival Kabátů), ale podle výrazů některých jedinců lze říci, že Teplá buchta, která vystupovala minulý rok, byla zajímavější.Páteční den byl zakončen ohňostrojem.
Ráno nás v 5,15 probudilo psí spřežení svým vytím. Tak jsme pomalu vstali zabalili si nasnídali se a připravili se na sobotní bambiriádní den, který začal velkou přeháňkou. Ještě nás stačil opustit Otík, kterému nebylo dobře.
Vše se zvládlo, večer vše zbouralo a uklidilo a utaháni a špinavý jsme se rozešli do svých bytečků.
Závěrem chci za mně a Ivoše poděkovat všem zúčastněným Bimbrlatům (Aničce, Anežce, Mamče –Verče, Vojtovi Pl, Vojtovi Pe,Ondrovi, Terce, Otíkovi, Lendě, Lucce, Míše, Lukášovi, Báře, Pétě a Martinovi) a rodičům (Martině a Edovi Pet., a Dáše a Honzovi Mak.) za velkou pomoc.



Pro upomínku je ve fotoalbu několik záběrů, jejichž zveřejnění nám s laskavým svolením poskytli
Dáša a Honza Maksymovovi.
(náš foťák je stále v záruční opravě, tak bohužel nefotíme - ani z předtáborové výpravy s deštivým přespáním u Úpy a z pohádkového lesa v Dolanech nic nemáme. Ještě 4 dny a končí jim 30 denní lhůta pro opravu, tak už se těšíme. Ivoš)


DEN ZEMĚ   

 

Den Země? Ani já nevěděla co to je. Naštěstí jsem se to dozvěděla. Je to svátek. Ale jaký? Tento svátek by měli slavit všichni, co žijí na planetě ZEM. A jak ho oslavit? Je to velmi jednoduché, stačí jen se snažit, aby kolem nás za chvíli nebyl jen asfalt. A proto můžeme zasadit jen jediný strom. Jsme ochránci přírody a tak jsme šli v sobotu 21. 4. s BIMBRLATAMA SÁZET STROMY. Nepřišli jsme všichni, protože někdo šel se školou a někdo s kroužkem. Ale přesto jsme sešli v docela velké partě. Když nám přivezli lopaty, rýče a ostatní nářadí rozdělili jsme se do dvou skupin a začalo se sázet. V naší skupince jsme měli pomocníka psíka Berta. Sázení stromků není tak lehké jak jsem si představovala. Zem byla tak tvrdá že kdyby nám nepůjčili krumpáč asi, bychom tam stáli a zkoušeli se prokopat ještě dlouho. Pak už nám to šlo snadno. Kdo neměl co dělat, pomohl a společnými silami Bimrlata zasadili 8 stromků. Dva jsme zasadili u křižovatky na Zavadilce. A když k tomu připočítám druhou skupinku, u křižovatky přispěli Bimbrlata čtyřmi stromy. Potom jsme se přemístili ke gymnáziu. Tam už byli díry vykopané a na stromky jsme taky čekat nemuseli. I když už skoro u všech jám někdo sázel, každá skupinka si jednu našla. Zasadili jsme další stromek, a protože nás to bavilo, našli jsme si další jámu. Tentokrát jednu u velké Boženy, a druhá skupinka si našla u Lužické školky. Teď už jsme byli unavení, a proto jsme každou chvíli odbíhali k Bertovi. Když jsme zasadili poslední stromek, ještě jsme se šli podívat do parku, kde právě hovořil ministr životního prostředí. Ten den se mi opravdu líbil.

                                                                                      

                                                                           Lucka Nováková

 
 
 
 
 

Ledová Praha

Sešli jsme se ráno 2.2.2007 na vlakovém nádraží, obsadili jsme dvě kupé ve vlaku do Prahy a už jsme jeli. Cesta díky povídání a hrám rychle utekla a vítalo nás hlavní město. Tady na nás čekal obětavý Olda, uschoval nám naše zavazadla do auta a předal nám Anežku.Tak a teď začalo opravdové dobrodružství. První šok – bezdomovci v parku, dále krásná židovská synagoga mezi šedivými domy. A teď jízda tramvají. Ne všichni už jeli tramvají a tak jsme se bavili. Asi tak tři lidičky viděli tramvaj i z podlahy. Dorazili jsme pod Pražský hrad a šli jsme Nerudovou ulicí ke stráži. Dokonce jsme i viděli výměnu stráže, což kluky tak uchvátilo, že celou dobu pochodovali. Prohlídli jsme si Katedrálu sv. Víta a dále jsme navštívili Starý královský palác. Zde se nám moc líbilo, protože jsme měli možnost zahrát si hru Příběh Pražského hradu. Nejdříve jsme viděli na videu úvodní film, pak jsme byli rozděleni do 3 skupinek a plnili jsme úkoly, které nás seznamovali s dřívější dobou a zvyky. Všichni jsme to zvládli a tak jsme byly odměněni. Dále jsme prošli Zlatou uličkou , přes Daliborku jsme prošli nádvořím, kde koval kovář krásné předměty. Spočítali jsme nové zámecké schody a už jsme putovali na Karlův most. Mimo jiných soch jsme viděli i sochu Bruncvíka se lvem, který zde hlídal, aby pocestní zaplatili mýtné. Prokličkovali jsme se až na Staroměstské náměstí a viděli radnici s Orlojem. Začali jsme už být utaháni a tak jsme šli na metro. To se také všem líbilo a tak podnikali vytrvalostní soutěž, kdo vydrží za jízdy bez držení. Tedy vedoucím se to moc nelíbilo. Docestovali jsme na Základní školu Chodov, vzali si od Oldy batohy a šli se ubytovat do třídy. Dorazila i Iva s Luckou, které dříve přijet nemohly. Najedli jsme se, napili a po skupinkách jsme odpovídali na test z Prahy, který nám vedoucí (Ivoš, Zdéna, Dáša a Iva) připravili. Před večerkou jsme ještě hráli hry a pak už nás vítal spacák a noc.
V sobotu jsme byli v Náprstkově muzeum (indiánském muzeu). Pak jsme jeli do botanické zahrady, kde byli i kaktusy. Chtěli jsme si na jeden sednout ale báli jsme se. Zdena si chtěla koupit masožravou květinu. Pak jsme jeli do Policejního muzea, kde nám strážník převlečený do dřívější uniformy povídal o tom, jak se máme chovat, když nás osloví cizí člověk. Udělali jsme test s dopravních značek, zkusili si jak se dělají otisky prstů a protože jsme již byli unaveni a hladoví, přesunuli jsme se do školy odpočinout a dát si obědovečeři. Cestou jsme , ale ještě prošli vestibulem nákupního střediska Chodov, kde bylo vystavěno několik koster dinosaurů v životní velikosti. Odpočinutí a najedeni, jsme vyrazili do noční Prahy do Kongresového centra na Vyšehradě na koncert Děti dětem. Mimo jiné vystoupení zde zpívala i Leona Černá od které jsme pak na autogramiádě získali podpis. Jediný Lukáš měl podpis i s věnováním. Koncert byl docela dlouhý a tak jsme ve 22,30 hod vyrazili zpět do školy. Při čekání na autobus byla některým zima, proto jsme uspořádali soutěž o nej skokana z místa. Skákali jsme všichni najednou. Komický kousek předvedla Miška, která chtěla tak moc vyhrát, až zakopla a jela dost daleko po břiše. Vysvobodil nás příjezd autobusu. Dojeli jsme do školy, umyli se a šli spát, tedy jen někteří. Já, Terka, Anička a Verča jsme hráli až do půlnoci Ligreto. Někteří kluci hráli ještě s míčkem ručkovanou a zbytek únavou hned usnul.
V neděli ráno, jsme se umyli, nasnídali, zabalili si věci, dostali velkou svačinu a batohy opětovně dali Oldovi do auta ( opravdu Oldo děkujeme). Potom jsme vyrazili na poslední dobrodružství v Praze. Autobusem jsme se měli přesunout na metro Kačerov, ale vedoucí se dobře domluvili a vystoupili jsme o něco dříve. Další autobus nás dovezl na metro Budějovická. Pak už jsme dorazili na lanovku, která nás vyvezla na Petřín a zde jsme si prošli zrcadlové bludiště. Někteří se viděli tolikrát v zrcadle, že měli pocit, že vidí někoho známého a tak se pozdravili, že ano Ivoši? Po zrcadlech jsme šli zdolat schody na Petřínskou rozhlednu. Dokonce i Dáša zavřela oči a přes svoji obavu z výšek vyšla nahoru.Rozhled byl nádherný, ale Dáša nás pořád strhávala dolu z výhledu, abychom nevypadli. Ani na babu s námi nahoře nechtěla hrát. Lukáš překonal sám sebe a došel alespoň do poloviny. Jediný Ivoš zůstal dole a ošetřoval Tomíka, kterému se spustila krev. Jelikož už bylo moc hodin, tak honem honem dolu z rozhledny a lanovkou zpět na tramvaj a hurá do Národního muzea. Boženka (Adam) s Josefínou (Ondrou) cestou vzpomínali na báseň z večerního koncertu a tak recitovali: Prší, ablablablabla, prší, ablablablabla…. Ve vestibulu Národního muzea nás přivítalo mamutí mládě Samson, který hledal svoji maminku. Pomohli jsme mu ji hledat. Byla na výstavě Pravěk. Tam tedy bylo více věcí k vidění. Tak dlouho jsme se promotávali touto výstavou, až jsem skončili v mamutí pasti. A honem pryč. Prošli jsme zbytek muzea od zvířat k minerálům a motýlům. Tady se nám ztratil Otík, ale našel se. Měli jsme jednu z posledních možností utratit penízky za suvenýry a tak se nakupovali kamínky, pohledy atd. Tady se stal kámen úrazů. Josefína ztratil peněženku. Tak jsme vyhlásili pátrání, ale nenašla se. Ach jo. Ba ne, našla se. Až venku se Josefína podíval na krk a ona tam potvůrka peněženka byla. Tak jsme se alespoň zasmáli. Udělali jsme poslední skupinové foto, rozloučili se s babičkou Míši a Vojty (ta nás doprovázela v některých muzeích) a šli jsme pro batohy a na vlak. Jelikož jsme měli ještě chvíli času, koupili jsme si ještě něco k snědku a obsadili opět dvě kupé ve vlaku. Cesta utekla také rychle. Holčičí kupé hrála hru s kostkami Macháček a kluci si povídali a hráli tichou poštu. Tak a je to. Někdo říká „Jaroměř – vystupovat“ a tím to skončilo. Tady už čekali rodiče. Unavení, ale snad spokojeni, jsme se rozešli do svých domovů. Myslím si, že většina z nás se stačila najíst, vykoupat a jít spát. Tak už jen zbývá poděkovat všem, kteří se mohli zúčastnit. Kdo to vlastně byl? Tak tedy : Anička, Adam, Bára, Verča, Lukáš, Ondra ,Otík, Tomík, Kuba, Terka, Miška, Vojta Pl., Anežka Tr., Lucka Tr., Iva Tr., Dáša M., Ivoš a Zdéna.
A kdo měl jet a onemocněl? Dominik, Sabča a Anežka
Těšíme se na další akci plnou humoru a zážitků.


Zapsala Míša Plecháčová za pomoci mamky




Sousty fotek můžete shlédnou ZDE.

Jméno a heslo pro vstup je :   bimbrlata - bimbrlata
Po reklamacích upřesňuji: do okénka jméno napište   bimbrlata       do okénka heslo napište      bimbrlata  

A svoji obsáhlou fotodokumentaci nám už poslala i Dáša. Děkujeme.

Ivoš

Kontakt:
Mladí ochránci přirody BIMBRLATA, Na Trati 141, 551 02 Jaroměř 3
IČ: 22743235, účet: Fio banka: 2800281372/2010
e-mail: info@bimbrlata.cz
webmaster: mm@ensis.cz


© ENSiS 2011    
| Penzion Expanze Jaroměř | Baskeťáci Josefov | Jaroměř - Josefov |