Dnes je: 16. 09. 2019

Nejbližší významný den:
22. 9. Páťa

Svátek má:

Oddílové schůzky jsou opět ve středu - mladší od 16,30 do 18,00 hod a starší od 18,00 do 19,30 hod.

Přihlašování:

login:

heslo:

Pro zobrazení článků určených jen pro členy zadejte jméno i heslo přezdívku Verči
Nejnovější fotky:






Trpaslíci U Pekařů

Letošní Velikonoční svátky trávili Trpaslíci na oblíbené chatě ve Velké Úpě – U Pekařů.
Jako vždy některým do akce vlezly pracovní povinnosti, málo dovolené, povinnost vyšlehat doma holky a tak nás tam na celý pobyt od středy do neděle byla asi polovina. Ostatní buď pozdě přijeli a nebo odjeli už v neděli a nebo oboje dohromady.
Počasí jsme si objednali opět perfektní a tak nezbývalo než naplánovat výlety tak, abychom nejen protáhly své ztuhlé svaly po mírné zimě, ale aby se i oko pokochalo.
První den ve čtvrtek jsme zvolili nejméně náročnou cestu a vyrazili kolem chaty Jana na Portášky. Cestou nám děti dělali šipkovanou a tak jsme zpívali, dřepovali, přemýšleli a tak podobně. Na Portáškách jsme se chtěli naobědvat, ale nevrlý, nesympatický mladý muž nás odpálkoval, že vaří až o víkendu. Šel jsem tedy zkusit štěstí do nově otevřených Sagasserových boud. I tam už prováděli inventuru a chystali chatu na víkendový velikonoční příliv turistů, ale přesto nás nenechali na holičkách, rozpálili tuk ve friťáku, ohřáli polévku, usmažili smažáky a řízky, narazili soudek a když po obědě přinesl majitel pro všechny dospěláky na zapití domácí slivovičku a griotku (grátis), tak jsme ještě chvíli pobyli. Děti si mezitím zahráli ve sněhu na honěnou, okoukli chlupaté krávy a nezbylo než sejít po sjezdovce zpět na chalupu. Aby nám bylo večer ještě lépe, pustily se kuchařinky do vaření večeře. Byla čína s rýží. Nejlepší kuchařinka byl Honza, který se jal zpracování masa. S plným břichem se začalo hrát na kytary, povídat a plánovat další den.
Druhý den v pátek jsme se dopravili do Jánských lázní a lanovkou na Černou horu. Tam vám bylo sněhu! I lyžníky jsme viděli. Chtěli jsme jít po haťových chodnících černohorského rašeliniště, ale cesta byla z důvodu polomu uzavřena. Tak většina sjela po zadnicích toboganem na sedla pod vrcholem Černé hory a odtud jsme šli po jejím úbočí na Vlašské boudy, kde je v provozu mléčná farma. Počasí nám pořád přálo a tak byl pěkný výhled a na hřebeni i dostatek sněhu. Na mléčné farmě nás přivítal místní pes a pak pani domácí, která nás obsloužila různě ochucenými mléky, medvědím mlékem, domácím koláčem či jogurty. Po svačince nás čekalo opět několik kilometrů z kopce dolů, takže některé svaly se již začínaly ozývat i těm zdatnějším jedincům. Když jsme dorazili na chalupu, tak ale únava z dětí rychle opadla a zatímco tatínci se nenápadně vytratili na pokoje, tak ony na hřišti pod chatou hrály florbal. K večeru dovezl Pepa s rodinou malý soudek s pěnivým mokem čímž probudil skryté síly v mnoha účastnících k sobotnímu výšlapu.
A je tu před námi sobota a s ním v některých členech výpravy nadšené očekávání a v dalších děs. Rozhodli jsme se vystoupit z Velké Úpy na Sněžku a pak zpátky. Mnozí tam půjdou po svých poprvé. Není divu, vždyť těm nejmladším je teprve 6 let.
Rozdělili jsme se na 2 skupiny. Ta první - vrcholová šla pěšky už z chaty, ta druhá – podpůrná, si část cesty ulehčila svezením lanovkou na Portášky. Odtud už ale museli všichni pěšky. Asi kilometr před boudou na Růžohorkách se obě skupiny sešly. Tam odtud také začala být na cestě souvislá sněhová pokrývka. Po drobném občerstvení jsme vyrazili na nejvyšší horu naší republiky. Lanovka vozila turisty z Pece pod Sněžkou jen na Růžovou horu. Dál už museli pěšky všichni. Počasí zase bylo nádherné, jen z Obřího dolu pořádně foukalo. Sníh byl rozbředlý a pěkně to klouzalo. Na vrcholu už s námi cloumal pěkný fičák, takže jsme se tam ani moc nezdrželi. Opět došlo k rozdělení na dvě skupiny. První vyrazila dolů hned, druhá až po občerstvení a ohřátí v bufetu na stanici lanové dráhy na Sněžce. Pak ale i oni museli začít sestupovat. Dolů to klouzalo ještě několikrát víc než cestou vzhůru. Ale zase to bylo rychlejší. Někteří s úsměvem na rtech z krásného výletu, jiní také s úsměvem, ale proto že celou cestu zvládli se ctí, jsme dorazili na chalupu. Večer, stejně jako ty předchozí se hrálo na kytary a zpívalo a došlo i na oblíbené společenské hry – Bang, Šestá bere atd. Poslední hráči odcházeli do pelíšků tradičně hodně po půlnoci.
Neděle byla jednohlasně zvolena za den odpočinkový. Přesto jsme přeci nemohli ale vysedávat celý den na chatě. Šli jsme se alespoň projít na oběd po staré cestě do Pece pod Sněžkou. Cestou zpět několik jedinců skončilo na bowlingu ve Velké Úpě a ti kuchařsky zdatnější se vydali na chatu péci několik pekáčů velikonočních mazanců. Každé dítě si také mohlo uplácat svůj bochánek.
V pondělí už to byl fofr. Ráno děti a příslušníci silnějšího pohlaví obešli s pomlázkami pokoje na chatě, posnídali jsme, uklidili chatu a hurá ještě objet babičky, sousedy a další možné cíle koledníků.

Ivoš

Kontakt:
Mladí ochránci přirody BIMBRLATA, Na Trati 141, 551 02 Jaroměř 3
IČ: 22743235, účet: Fio banka: 2800281372/2010
e-mail: info@bimbrlata.cz
webmaster: mm@ensis.cz


© ENSiS 2011    
| Penzion Expanze Jaroměř | Baskeťáci Josefov | Jaroměř - Josefov |