Dnes je: 14. 12. 2018

Nejbližší významný den:
15. 12. Anetka 8 let

Svátek má:

23.12. - Ptačí hrad

Přihlašování:

login:

heslo:

Pro zobrazení článků určených jen pro členy zadejte jméno i heslo přezdívku Verči
Nejnovější fotky:






Další informace naleznete v těchto podmenu:

 

Pomáhejte přírodě




 

Pekelská schůzka 2018

Na dnešní schůzku dorazilo dost pomocníků čertíků, ale i nějaké hříšné duše. Začali jsme čertovskou rozcvičkou a pokračovali malou výukou. Naučili jsme se potřebnou pekelnou věc a to jaký druh ohně se hodí pod který pekelný kotel. Poznali jsme pyramidu, pagodu, hranici a strážný oheń. A pak následoval čertovský test. Běhalo se ven k trojnožkám s kotlíkem a poznával se druh ohně, který byl na obrázku v kotlíku. Za správkou odpověď  náležel kozí bobek a čertovský uhlík (čokooříšky) a správnost se ještě zaznamenala kresbou znaku na ruku. Testík vyhrála čertovská skupinka Čokonoko, dále se umístili Čerti vajpat a vše ozavřeli Čertipříšera. Závěrečná fotka vše ukončila a hurá do ulic pomáhat doopravdickým čertíkům. :)


 


 



Peklíčko

Čertice

Výroba adventních věnců 2018

Jak se všem dařilo, můžete zjistit

ZDE.

 



 

Turnaj v deskovkách 2018

Dnešní sobotu 10.11. nás 15 hráčů strávilo při příjemném turnaji v deskovkách. Soutěžní dvojice si vyzkoušely v turnaji proti dalším, 6 jednoduchých her - Postřeh, Ubongo, Plný kurník, Ligretto, Chodí Pešek okolo a Červíci (Heckmeck). Každý si zahrál každou hru a do svého týmu přinesl body podle umístění ve hře.  Vždy u každé hry hrály 4 hráči. Každá hrací skupina si u herního stolu užila napětí a soutěživost a hodně hráčů zjistilo jak jim slouží paměť a logika a také postřeh. Kdo právě nehrál, mohl se občerstvovat nebo hrát Pirátský soudek.  Ještě než jsme se dozvěděli celkové výsledky, zahráli jsme si všichni dohromady prší. Oproti táboru nás hrálo pouze patnáct  :).
Celkové pořadí                       I. -  Lízové (Kačka, Mamča a Zdéna)
                                               II. - M2 a EEEH (Mýša, Martin a Míša, YumYum)
                                               III. - Maminy (Míry mamka  a mamka Gíti a Nikolky)
                                               IV. - Gini a Pařmeni (Gíťa, Nikolka a Káně, Lukáš)
                                                V. - Mimoni (Pavlínka a Míra)

Vítězové získali novou deskovou hru, kterou věnovali oddílu a další soutěžíci pro doplnění vydané energie podle svého výběru dostali velkou čokoládu a pěkný diplom. Kdo spěchal odešel, kdo nespěchal zahrál si ještě novou hru. :)

Děkuji všem zúčastněným a těším se na další turnájek :).


Zapsala Zdéna


Fotky jsou už ZDE.

 

 

 


 

 

 


 

 

 

Podzimní výprava Liberec - Hanychov 2018

 

V pátek 26.10. jsme odjížděli vlakem do Liberce. Ve vlaku jsme hráli hry – bylo to zábavné, nemuseli jsme se nudit, protože cesta nám trvala dlouho. Když jsme dojeli do Liberce, byla už tma. Došli jsme ke skautské klubovně, do které jsme chodili po jednom. Když už jsme byli uvnitř, tak nám sebrali jídlo. Našli jsme si místo, kde budeme spát. Poté jsme si mohli sníst svoji večeři. Po večeři jsme hráli nějaké hry a  po nich šli všichni spát.

Druhý den následovala cesta na Ještěd s pouštěním draků. Každý si vyrobil draka a připravil se na cestu. Tedy šli jsme, pršelo jako z konve.

V neděli jsme byli v zoo, bylo to tam hezké. Viděli jsme zebry, bílého tygra, lvice a žirafy. Během prohlídky jsme měli přestávku a došli si na WC.  Poté jsme si doprohlédli všechna zvířátka. Od zoo jsme jeli tramvají do skautské klubovny.

V pondělí jsme se balili, někdo utíral nádobí a někdo si hrál venku. Nejdříve jsme jeli tramvají na nádraží, kde jsme měli rozchod. Poté jsme nastoupili do vlaku a jeli do Jaroměře. Zde si nás rodiče odebrali domů.

Zapsala Gíťa



Foto našich zážitků je  ZDE.



        


 


Drakiáda 2018 - Létající elektroodpad

Počasí v úterý a ve středu bylo tak větrné, že na neděli už žádný vítr nezbyl. To, ale 11 lidičkám nevadilo a šlo venčit svého elektroodpadového draka do oblak. Sešli jsme se v 9 hod na lukách za Karsitem.  Usídlili se pod strom, který částečně obývaly sršně a přistoupili jsme k první části Drakiády - originalita a vzhled elektrodraka. Sešla se nám krásná sbírka: Červená baterka od Péti, Modrá baterka od Aničky, Sluchátka od Dendy, Smutná televize od Páji, Elektropuberťák od Mamči, Žehlička od Míši, Duracell od Vojty a Žárovky od Zdény. Také se zúčastnil Matesův Signál, ale v bodech o vzhled nemohl soutěžit, protože byl koupený. To, ale vůbec nevadilo při druhé části Drakiády, protože nám Signál dával ze zhora zprávu, kde se nejlépe létá. Takže zbytek drakopouštěčů se rozběhla po lukách a zkoušela pustit svého draka do vzuchu. Nebyl to v bezvětří lehký ůkol, ale nakonec asi tak další 3 draci vzlétli. Ještě před celkovým vyhodnocením jsem si zahráli dračí evoluci a tvrdý boj o sebrání baterek z červeného kontejneru. Pro zklidnění následoval hod baterkou do kontejneru. Čas se naplnil a nezbývalo nežukončit celou drakiádu vyhodnocením a předáním putovní dřevěné placky. Vyhrál Mamčin Puberťák, druhé místo získaly Zdéniny Žárovky, třetí Matesův Signál, Červená a Modrá baterka Péti a Aničky, Míšina Žehlička a Televize od Páji. Čtvrté a páté místo náleželo Dendiným Sluchátkám a Duracellu od Vojty. Jelikož, ale každý drak a hlavně jeho výrobce si zaslouží poklonu a odměnu, mohl si každý něco vybrat na památku.  Za doprovodu tepla a sluníčka jsme si zabalili věci a opustili sršní strom. Děkuji všem, kteří se zúčastnili a užili si společné nedělní dopoledne.

Zapsala Zdéna 

Foto z akce ZDE.



 


Hra o přežití

V sobotu 6.10. jsem se já, Anežka, Nikča, Gíťa, Vaneska, Matýsek, Víťa a Pája vypravili k Puštíkům na hru o přežití. Nikdo z nás nevěděl co nás čeká a tak jsme poslouchali veškeré informace, které nám Pavča řekla. První co jsme museli udělat, bylo 3členné družstvo. To nebyl problém. Dále jsme se dozvěděli, že se nacházíme na palubě letadla a tam se nesmí nic kromě pití konzumovat. Tak jsme si vyndali veškeré jídlo, rychle do sebe ještě něco nafutrovali a zbytek jsme nechali  v klubovně. Další informace byla, že mobil můžeme použít pouze ve stavu ohrožení. Pak už jsme se dozvěděli, kdo kdy odlétá. Já jsem odlétala s Gíťou a Vaneskou  směr tůňky. Měly jsme čekat na mostě. Tam si nás přebrala letuška Simča a oznámila nám, že je velká mlha. Musely jsme si zavázat oči a a jít za pískotem navigační věže. Zde jsme se zjistily, že letadlo mělo v mlze havárii a spadlo. Byl zde pilot Miguel a letuška Šimi, kteří byli zraněni. Tak jsme je ošetřili a letuška nám řekla, že si můžeme s sebou vzít 3 věci, které si myslíme, že budeme potřebovat. Vzaly jsme si sekeru, ešus a morseovku. Ještě jsme jako bonus dostaly vodu v sáčku. Gíťa byla vylosovaná jako jedinec se zlomenou rukou a tak jí nemohla používat. Naším úkolem bylo, přejít Andy, najít mapu a hlavně vysílač, z kterého máme odvysílat zpávu "Letadlo spadlo - maják u tůňky - zraněný". Pod zadaným azimutem jsme našli poustevníčka Karlose, který nám půjčit roztrženou kombinézu do zamořeného území, kde se nacházela mapka. Kombinézu jsme si museli nějak spravit. Ještě, že jsme měli KPZ. Někdo šil a někdo lepil a někdo také lezl do korun stromů, pro vejce, které se možná bude hodit. Mapka nás mírně zmátla a tak najít další stanoviště nebylo jen tak. Některé posádky kroužily pěkně dlouho v začarovaném kruhu Hořenic, ale nakonec jsme všichni dorazili k místu, kde jsme museli rozdělat oheň a uvařit si vajíčko na tvrdo. Byl totiž čas oběda :). Zase nás zachránila dobře vybavená KPZ. Hotovo, uvařeno a u některých i snědeno. Pokračujeme dále a potkáváme Lojzu, který si čte na stromě. Ten nás upozornil, že se začíná stmívat a nastává večer. Takže hurá do stavění přístřešku. Bez celty to jde hůř. Zkoušíme upevňovat mikyny a bundy. Lojza nám prozrazuje tajemství stromu celtovníku, tak jsme si jeden celtoplod půjčily.  Přístřešek postaven a tak hurá zalehnout. Něco se děje, prší, Lojza pomocí konve s vodou zkouší naše celtosídlo. Paráda, vydrželo a jsme suché. Balíme a pokračujeme dál za naším cílem. Potřebujeme, ale na druhou stranu Labe. Jak na to? Je zde Luděk, tak nám snad poradí.  A už jsme skoro u cíle. Ještě rychle přeběhnout  louku a už vidíme francouzského radiotechnika, který nám dává zprávu v morseovce, co máme dále dělat. Po vyluštění jsme zjistili, že máme náš vzkaz rychle přepsat do morseovky a radiotechnik ho odvysílá. Klaplo to. Jsme zachráněny a ještě jsme stačily předběhnout kluky. Odcházíme na klubovnu a čekáme na ostatní. Každá posádka se těší na jídlo. :) Všichni boj o přežití zvládli a hlavně jsme se u probírání stanovišť dost zasmáli. Celá akce trvala těm rychlejším 4 a půl hodiny. Celá Hra o přežití nás utvrdila v tom, že máme dost sil a někteří si i ověřili, co vše umí zvládnout. Děkujeme Puštíkům za hezký den.

Zapsala Zdéna


 


FOTO JE ZDE.
 


 

TÁBOR 2018

21.7.2018   18:30 

Piráti jsou už na svém ostrově a vyplouvají za svým dobrodružstvím.

Jméno i heslo pro vstup do fotoknihy je přezdívka Verči malými písmeny.

FOTO 1. den

FOTO 2. den

FOTO 3. den

FOTO 4. den

FOTO 5. den

FOTO 6. den

FOTO 7. den

FOTO 8. den

FOTO 9. den

FOTO 10. den

FOTO 11.den

FOTO 12. den

FOTO 13. den

FOTO 14. den

FOTO 15. den

 

 

 

 

 




Pozdrav od cestovatele Dominika

Ne každému se zadaří dojít až na konec světa. Dominik to zvládl. Určitě nám o tom bude na táboře vyprávět :). A můžete hádat, kde ten konec světa našel :).

















 






 

Závěrečná výprava pod stan do Semína u Kladrub
22.-24.6.2018

V pátek odpoledne jsme se všichni (20 kusů lidiček) sešli na jaroměřském nádraží a společně jsme vyrazili na Závěrečnou výpravu.
     Po rychlém přestupu v Pardubicích jsme strávili chvilku v druhém vlaku a už jsme byli v Přelouči. Z vlakového nádraží jsme se vydali na autobusové nádraží, kde jsme se rozdělili na dvě skupinky. První skupinka – mladších čekala na autobus, který je dovezl opravdu až do kempu a druhá skupinka – starších se vydala do Autokempu Semín pěšky.
     Když jsme všichni úspěšně dorazili do kempu, pustili jsme se do stavění stanů, které jsme si nacvičili na poslední schůzce. Následovala večeře a poté procházka po okolí. Někteří si zůstali hrát na volejbalovém hřišti a ostatní šli vyzkoušet teplotu vody a skluzavku na blízké pláži. Když nám začala být zima, přesunuli jsme se k našemu stanovému městu a rozdělali oheň. Před spaním jsme ještě stihli jedno kolo Mafie.
     Druhý den po budíčku následovala rozcvička, při které jsme se protáhli, abychom se rozcvičili na výlet, který nás čekal. Stihli jsme ještě pogratulovat Zdéně ke svátku a po vydatné chlebové snídani jsme si u Vojty vylosovali sušenky, nabrali jablka a vyrazili jsme na výlet do Hřebčína v Kladrubech nad Labem. Po cestě jsme si zahráli novou hru s názvem Tortila.
     Cesta rychle utekla a už jsme byli v hřebčíně. Prohlídku jsme začali v postrojovně a muzeu a pokračovali jsme do kočárovny. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavých informací o historii hřebčína a mimo jiné jsme viděli kočár Popelky a T. G. Masaryka. Následovala prohlídka samotných stájí, kde nám bylo vysvětleno vše ohledně chovu koní.
     Po prohlídce jsme si dali pro změnu chlebový oběd a vydali jsme se na cestu zpátky. V lese jsme si zahráli Škatulata a Hlídacího kohouta a už jsme byli v Semíně, kde jsme se občerstvili teplou polévkou a komu zbyla energie po výletu, šel si ještě hrát na dětské hřiště.Navečer sice začalo pršet, ale to nám nevadilo a pustili jsme se do opékání buřtů. Pak jsme hráli spoustu her až do hluboké noci. Pár kluků hrálo neustále fotbal i v dešti a přidávali se k nim i další děti z kempu.
     Poslední den ráno už zase svítilo sluníčko, ale také připlul velký mrak. Proto byla rychlá snídaně, abychom stihli zabalit batohy a stany za sucha. Po zabalení všech věcí jsme se posilnili gulášovou nebo čočkovou polévkou a vydali jsme se na cestu na vlak. (Tedy Denda, která měla pěkně nateklou nohu od hmyzího kousnutí, jela napřed autem s batohy malých Bimbrlat). Cesta z kempu na vlak vedla pěknou lokalitou a přes krásný most.
     Na vlakovém nádraží jsme měli ještě chvíli času, tak se ještě hrála postřehová hra a už tu byl náš vlak. Nastoupit, přestoupit v Pardubicích a už jsme doma v Jaroměři. Celé to tak rychle uteklo a i přes to, že počasí bylo sice podzimní, užili jsme si to celé se vším všudy.

 

Zapsala Mýša

 



Fotobrázky zase TADY.




 


 

Zlatý kotlík 2018

 

Základní informace naleznete ZDE.


Letošní výsledková listina

I. místo "Kuřecí prsíčka" ( Denda, Pája, Mýša a Kykoš)
II. místo "Kuchtíci" (Áda, Danda)
III. místo "Gíťovi"
(Nikolka, Gíťa, velká Edita, velký Honza)
IV. místo "2Áčka + 1M" ( Anetka, velká Alena, Mates)
V. - VI. místo "Pejsek a Kočička" a "Žluťásci" ( Vojta s Markétou a Míša s Matějem)



Fotodokumentace je ukrytá TADY.

 

 

 

 


 

Cykloakce Hledání jara a otvírání studánky 2018
8.4.2018

Cyklo akce, za účelem čištění studánky a hledání jara, odstartovala v neděli ráno od Penny marketu. Po několika technických problémech (Mamča píchlé kolo a následně na polní cestě další píchlé kolo) náš cyklo peloton opustil Jaroměř a  ubíral se na  Horní Dolce a Vestec. Celkem nás vyrazilo 19 a sestava byla věkově hodně rozmanitá - od školního věku prvního stupně až po důchodový věk (paráda) Ještě před  odjezdem nás Zdéna seznámila s třemi letošními znaky jara, které jsme cestou hledali. Lidé v kraťasech, plž s ulitou i bez, rostoucí dymnivka.
Konečnou metou cyklopeletonu byla studánka uprostřed lesa, kousek od Nové Ameriky. Cesta, kromě neustálého bičování větru, probíhala celkem poklidně. Největší větrné turbulence nás zasáhly u zaloňovského kostela. Tam i kola padala ze stojánků. Po dosažení cíle, jsme se s vervou pustili do čištění studánky, jejíž patronem je náš oddíl Bimbrlata. Odměnou za lopocení, čištění pramene a následného toku, bylo opékání. Díky úpornému větru bylo zapálení ohně problematické. S touto peripetií si nakonec poradila Zdéna, která chtě nechtě musela ustoupit os zápalek a dala to  „ Na jeden zapalovač.“ Všichni jsme si pochutnali na opečené uzenině a pečivu dovezených z našich domovů. Pohodové odpoledne pokračovalo kolektivní hrou s hliněnými kuličkami. Pro dospělé účastníky byla tato hra příjemnou nostalgickou vzpomínkou na časy minulé. Pro mladší generaci byla neznámou, jenž se rozchází s virtuální realitou počítačů a tabletů. Po úklidu ohniště a přilehlého okolí jsme se přesunuli stejnou cestou zpět do Jaroměře. Výsledek Hledání jara - 3 lidé v kraťasech, z plžů se našli pouze ulity a dymnivka ještě v těchto lokalitách nerostla.  Věříme, že všichni zúčastnění byli s výletem spokojeni, tak jako my. 

Zapsali: Honza, Edita, Gíťa a Nikolka

 

Poznámka od Zdény:  Celkem jsme ujeli 12 km z Jaroměře na studánku a zpět. Kdo jel ještě dále, musí si to doměřit.
                                         Kilometry si zapiště do soutěže "Nejsme líní".


Odkaz na fotodokumentaci najdete ZDE.




 


 

Deskovky, promítání, přespávání, plavání

2. - 3. 3. 2018 

Na klubovně jsme se všichni sešli kolem půl 7. Nachystali jsme si ležení, navečeřeli se a mohli jsme jít hrát deskovky. Nejprve každý hrál to, co chtěl (např. Třicítka nebo šachy) a potom si každý donesl nejoblíbenější deskovou hru, kterou v oddíle máme.  Z těcho her se vybraly 3 a my jsme se rozdělili na tři 4členné skupinky.  A  miniturnaj v deskovkách mohl začít. Hrálo se oblíbené SUSHI GO!, Tučňáci na ledové kře a Farmář Pepík. Celý turnaj vyhrál Dominik těsně před Mýšou a Pavlínkou.
Po turnaji přišla chvíle na slavnostní udělení oddílového trika a otisku ruky na zeď, těch členů, kteří jsou v oddíle déle jak rok. Letos to byly Mýša, Gíťa, Nikolka Vaneska. 
Kolem 22 hodiny se mladší přesunuli do chýše a zalezlý ve spacácích  koukali  na film „Špunti na vodě“ .
Starší  ještě dál hráli Fantoma a Sushi . Nakonec se deskovky protáhly a tak se pustil ještě jeden film – Anděl Páně. No a pak hurá už úplně všichni do spacáků.
Sobotní ráno se nastartovalo rozcvičkou a snídaní. Pro některé oddílová akce ráno končila, ale 7 statečných  vyrazilo na vlak se záměrem koupání v Pardubicích. Cestu vlakem jsme si zpříjemnili hrou Prší s dvojí dávkou karet. O to to bylo zajímavější. Počasí venku bylo docela mrazivé, proto se nikdo neloudal a rychle jsme se přemístili do bazénu. Tedy zastávku jsme udělali jen na okouknutí, kolik hnízd je před nádražím v korunách stromů. :)
Divoká řeka, tobogán s nafukovacími kruhy, rychloskluzavky, skokánek a horolezecká stěna, tak to byl pro nás ráj. Uspořádali jsme také závod na skluzavkách, který vyhrál Páťa. :)
Vyřáděni jsme se po koupání ještě v teple suterénu areálu najedli a pak vyrazili na vlak domů. Cestou jsme měli ještě štěstí na pštrosy a kozy. Také jsme se zastavili u sochy letce Ing. Jana Kašpara a před nádražím u sochy stavitele železnic Jana Pernera. Oba rodáci z Pardubic. Studený vítr nás rychle zahnal do haly a my jsme byly rádi, že už můžeme do tepla vlaku. V Jaroměři jsme si ještě na klubovně vzali věci z přespávání a rozešli se do svých domovů. :)

 

Zapsala Denda a Zdéna  

 

Fotky z akce naleznete ZDE.

Jméno a heslo je mamca.


 



 

Valentýnská výprava 17.2.2018

Letošní valentýnská výprava vedla z Jaroměře vláčkem do Žirče a pak už po vlastních nožičkách přes kuks - Slotov - Český Brod až do Jaroměře. Bylo nás 9  - Káně, Páťa, Dominik, Míša, Anička, Mamča, Monika, Láďa a Zdéna.  Počasí nám dopřálo sněhovou podestýlku, která se závěrem změnila na velkou vodovou stezku. U plastik na Křížové stezce jsme si zahráli honičku v bludišti. Po prozkoumání sochy Hledače jsme se vydali pod Betlém a namířili si to rovnou nad Kašov. Po malé přestávce jsme se za doprovodu hry Káně letí dostali až ke Kuksu. Tady nás přivítali býci, které Míša zhodnotila jako roztomilé zvířata.  Přes Slotov jsme došli k divokému praseti Pepovi, kterého jsme podrbali a pokračovali dále. Pod nohama nám už nekřupal sníh, ale začala sněhovoblátivá břečka. Ještě před Jaroměří jsme si ještě poskládali v družstvech valentýnská srdce a pak už následovala jen dochodná do svých domovů. Káně měl mírnou krizi a zkoušel, že už nic neujde, ale je to pěkný herec. Vše zvládl a ještě měl dost sil na odklízení zbytků sněhu před vlastním domovem. :). Celkem jsme ušli 15 km.

 

Zapsala Zdéna

 

Foto je ZDE.

 

 


 

 

Malování triček

Sešlo se nás 22 a půl tvořitelů a výsledek je ZDE na fotkách. :)






Ledová Praha 2018

    Ve čtvrtek jsme se v 18 hodin sešli na nádraží v Jaroměři a vydali se vlak směr Praha. Cesta utekla rychle, ani jsme se nenadáli a už jsme byli v Praze. Koupili jsme si lístky a metrem a všudydrátem (tramvaj) se dostali na stanici Ruská ve Vršovicích. Odtud nás už Luky a Kabelka pomocí mapy dovedli až do klubovny Poutníků. V klubovně, která nás mírně překvapila svou zimou, jsme si vybalili věci a ubytovali se. Jelikož šla Zdéna s Mamčou nakoupit, tak se Luky s Kabelkou stali chůvami a hlídali ostatní. Po jejich návratu se už nachýlilo k době spací a skoro slavná Gíťa nám zahrála na flétnu, následně Anežka s Džusíkem četly pohádku, u které všichni pomalu usnuli.  Ještě před půlnocí naši skupinu rozšířila Míša s Matějem, kteří docestovali z Brna.
     V pátek ráno po rozcvičce, hygieně a snídani jsme vyrazili do policejního muzea.  Zde jsme dostali od četníka úkol, že máme hledat krabičku s lupem, kterou tam nechal zloděj. Krabičku se nám povedlo najít. Na památku nám dal pan četník starou bankovku a nálezcům legitimaci o dodržení služebního tajemství a vyfotil se s námi. Míša, Matěj, Anežka a Džusík měli štěstí, protože si je vybrala televize a rádio a oni měli možnost přispět svým povídáním do jejich vysílání.
     V muzeu jsme si ještě mohli zkusit spousty testů o bezpečnosti, parkování a podobně. Obtiskli jsme si své prsty, posadili se na policejní motorku, procházeli jsme detektorem kovů a prostě jsme si to moc užili. Matěj měl ještě další štěstí, protože u pokladny zavolal telefonem správnou odpověď na otázku, jak se jmenuje popisované letadlo a za chvíli za ním přišel pilot z „minulého století“ a předal mu odměnu – malý skládací model letadla.
     Po těchto zážitcích jsme se vrátili do klubovny, dali si oběd, šlofíčka a jelo se dále.:) . Teď jsme dojeli všudydrátem a metrem na Pražský hrad. Na nádvoří jsme se dostali až po policejní prohlídce. Někdo prošel hladce, někdo musel hodně věcí ukazovat :). Při společné fotce s pozadím hradu se k nám přiřadila holčička Natálka, která chtěla s námi pokračovat dále. Nakonec jí, ale maminka přemluvila a společně odešli a my také. Přes Chrám sv. Víta a nádvoří až do zlaté uličky. Tady si každý mohl zkusit jaký je velikán a jestli by v době Rudolfa II. v pohodě bez sklonění vešel do dveří zdejších bydlení. Velký Matěj by musel lézt po kolenou.
     Před hradem jsme se ještě pokochali již setmělou a světélkující Prahou a šli do Muzea alchymie pod hradem.  S milou průvodkyní jsme prolezli půdní prostory slavného alchymisty Kellyho. Dozvěděli jsme se něco o výrobě homunkula, proč měl Kelly uřezané uši a jiné zajímavosti. Bylo zde i dost zvířat pro různé experimenty, která bydlela přímo pod střechou, protože tam bylo největší teplo.
     Po prohlídce už jsme většina cítila hladový žaludek, a tak jsme si šli nacpat naše pupíčky do McDonaldu.  Zde jsme se také dozvěděli, že nás čeká poslední procházka dnešního dne, a to procházka s tajemnou postavou a vyprávění pověstí, které se kolem Karlova mostu staly.
     Zahřátí, najedení a napití jsme si prošli okruh s tajemnou postavou a poslouchali pověsti. Dokonce jsme měli i tu čest popovídat si s vodníkem. Ten nám odebral Honzu a chtěl jeho dušičku, jelikož mu Honza tvrdil, že Prahou protéká Labe. Teď už si, ale dost dobře pamatuje, že je to Vltava.
     Na Malostranském náměstí jsme se s tajemnou postavou rozloučili a šli na všudydrát, který nás dovezl až ke klubovně. To už bylo kolem 22 hodiny, takže už jsme zvládli jen dokrmení, převlečení a zalezení do spacáčků. U čtení pověstí většina usnula.
     V sobotu dopoledne jsme se vydali na Prahu 7 do Muzea zemědělství. Už cestou jsme viděli hloučky lidí a různé masky. Probíhal zde totiž masopust. V muzeu zemědělství jsme strávili 4 hodiny a bylo to málo. Bylo zde hodně zajímavých výstav a interaktivních naučných zábav. V přízemí jsme si mohli prolézt velké traktory, jezdit v autíčkách, zkusit si vybagrovat kamínky… V druhém patře jsme navštívili expozici myslivosti, vody a vzduchu. Hodně zajímavé bylo zkusit si, jak zní déšť. Porovnat si kolik vody běžně doma spotřebujeme a zda je to opravdu potřebné. Ve třetím patře byla expozice rybářství a gastronomie. Pár z nás mělo štěstí a dostali jsme právě usmažené koblihy. Další si mohli zkusit jaké je to v rybářské pramičce…. U expozice les jsme si prošli bludištěm a prohlédli jsme si jak les a zvířata vypadají v noci. Pak už jsme se šli jen vyvětrat na střechu, kde byl nádherný rozhled a sestoupili jsme do přízemí. Oblékli jsme se a vyrazili dále. Venku se strhla pěkná vánice a my si užili i sníh.
     Přesunuli jsme se na Národní třídu, kde jsme se koukli na točící se hlavu Franze Kafky. Tady jsme si dali v obchodním centru půlhodinový rozchod. Nikdo se mezitím neztratil, a tak jsme vyrazili do Muzea nočníků a toalet. Každý si sebou nesl už z domova vyplněnou první část pracovního listu. V muzeu jsme se vrhli do zjišťování a doplnění dalších částí. Během zjišťování jsme se dozvěděli, že například v Japonsku na záchod chodí v jiných pantoflích, než v kterých chodí běžně. Viděli jsme různé nočníky a zjistili, že na každém se sedělo jinak. Dozvěděli jsme se, jak to řešili se záchodem dámy třeba v divadle, na co sloužila schránka na blechy …
     Posledním muzeem dnešního dne bylo Muzeum Lega. To nadchlo snad všechny. Krásné legostavby např. Karlova mostu nebo Národního muzea a mluvícího krtečka a jezdících mašinek a postaviček ze Star Warsu a Herryho Pottera a …  no bylo toho hodně.
     Přesun do klubovny byl rychlý. Ještě v tramvaji jsme se s ostatními cestujícími zasmáli rozhovoru staršího pána, který svému kamarádovi do mobilu sděloval své zážitky z návštěvy u svých dětí v Praze.
     V klubovně začala velká čínská večeře. Podávali se čínské polévky a vznikla dražba o různé druhy. Po večeři jsme se uvelebili do spacáčků, protože kamna v klubovně se rozhodla nefungovat. A začalo vzpomínání a sepisování našich zážitků z Ledové Prahy. Mezitím nás navštívila Jana z centra ochranářů.  Věnovala nám karetní hru a pár propisek, o které se hrála otázková hra. Pak následovala hra na Mafii, která se velmi povedla a pak už jen krátký flétnový koncert a čtení na dobrou noc.
     V neděli ráno v rámci rozcvičky, jsme si zahráli na sochy na Karlově mostě. Zabalili jsme si věci, uklidili a předali jsme klubovnu a vydali se na poslední jízdu všudydrátem na I.P. Pavlova. Odtud už to byl kousek do Národního muzea – nové části. Zde nás „přepadli“  Mírovi rodiče a Janička. Společně jsme se vydali na expozici Světlo a tma a pak hned na krásnou výstavu Noemova archa. Vstupem na tuto výstavu jsme se ocitli uvnitř archy a mohli si prohlédnout velké množství suchozemských zvířat, které se zřejmě Noe snažil zachránit před potopou světa. Vedle archy bylo možno vidět zase zvířata, která žijí ve vodě. Sice by bylo pořád na co koukat, ale museli jsme se už odebrati z muzea na Hlavní nádraží, aby nám neujel vlak domů.  K radosti ostatních jsme naposled využili metro. Přesun se zadařil velice rychle, zbyl nám proto čas ještě koupi každému něco k obědu. Míša s Matějem zůstávali v Praze, a tak nám mohl alespoň někdo zamávat na odjezd z Prahy.
     Cesta vlakem byla rychlá. Luky, Kabelka a Honza usnuli únavou. Ostatní hráli karty nebo Times up. Mamča se rozhodla, že se zkusí učit na pondělní zkoušku, ale Páťa chytil nemoc malého dítěte a na vše ukazoval a vše nám popisoval, že učení muselo jít stranou. Během jízdy nás ještě navštívila paní s občerstvovacím vozíkem. Náš zákaz „Nic nekupovat, je to zbytečně drahé“ jsme nakonec zrušili, jelikož ceny byly levnější než na nádraží v kiosku. Sice unaveni, ale vysmátí jsme vystoupili v Jaroměři, zakřičeli si oddílový pokřik a rozešli se do svých bytečků.

 


 

Fotky z akce jsou už ZDE.




 

 







 


 






Ptačí hrad 2017

Letošní ptačí hrad byl na sněhu. Sešlo se nás celkem  patnáct statečných lidiček a tři psi. Sraz byl tradičně u Penny marketu a tradičně jsme čekali na Sabču.  když už jsme byli všichni, tak jsme vyrazili auty směr Velichovky a dále pěšobusem zasněženou krajinou na Ptačí hrad. Po cestě jsme hráli již tradiční evoluci, tentokráte, ale na ptačí způsob a roboty.

Na zříceninu hradu vylezli někteří přes hradní příkop. Nahoře jsme rozvěsili všechny ptačí dobrůtky v podobě vyrobených krmítek, jablíček a samozřejmě i připálených kousků cukrový, a protože zvířátka byla nakrmena, tak přišla řada i na nás. Rozdělali jsme oheň a opekli si vuřtíky. A abychom pořádně přivítali Vánoce, poskládali jsme si v družstvech Vánoční koledu a společně si zazpívali se zapálenými prskavkami.

 A protože se krásná sněhová krajina začala proměňovat v bahniště, a začalo nám i pršet pelášili jsme k autům a domů do teplíčka.

Zapsala Verča

 


Hra pro dlouhé chvíle

Ornitologická šibenice

 

Kontakt:
Mladí ochránci přirody BIMBRLATA, Na Trati 141, 551 02 Jaroměř 3
IČ: 22743235, účet: Fio banka: 2800281372/2010
e-mail: info@bimbrlata.cz
webmaster: mm@ensis.cz


© ENSiS 2011    
| Kování a kliky dveří | PORTA - vchodové a vnitřní dveře | Schrnovací dveře | Markýzy, garážová vrata | Rothofixing | Nadměrné a těžké náklady | Dodavatel lakoven | Drátěné zboží | Baskeťáci Josefov | DORBI přesné krovy | web ENSIS |